Izraelské letectvo zahájilo v neděli nové kolo rozsáhlých úderů proti infrastruktuře íránského režimu na západě země, potvrdily Izraelské obranné síly (IDF) ve stručném vojenském prohlášení, které neposkytlo další podrobnosti.
Díky této operaci přesáhl celkový počet vln náletů, které Izrael provedl na íránské území od zahájení společné vojenské kampaně se Spojenými státy 28. února, 400.
Jen předminulou sobotu zasáhly izraelské stíhačky podle izraelské armády více než 200 cílů v perské zemi, včetně desítek odpalovacích zařízení balistických raket, systémů protivzdušné obrany a skladů zbraní.
Podle posledních oficiálních údajů, které Teherán zveřejnil 5. března, eskalace konfliktu v Íránu dosud zabila nejméně 1 230 lidí. Íránská vláda navíc v sobotu odsoudila poškození nejméně 59 památek a míst historické hodnoty po celé zemi.
V Izraeli bylo íránskými raketami dosud zabito 12 lidí.
Na izraelské straně si rakety vypálené z Íránu dosud vyžádaly 12 obětí. K poslednímu zásahu s vážnými následky došlo minulý pátek v Zarziru, izraelském městě s arabskou většinou na severu země, kde íránská raketa zranila 58 osob, přičemž všechny utrpěly lehká nebo středně těžká zranění. Zástupce obce tyto údaje potvrdil během nedělní návštěvy izraelského ministra zahraničí Gideona Saara ve městě a zdůraznil, že k záchraně životů obyvatel přispěly protiletecké kryty.
Zarzir je součástí oblasti s četnými vesnicemi obývanými izraelskými Araby, potomky palestinského obyvatelstva, které zůstalo v hranicích nového státu po vyhlášení nezávislosti Izraele v roce 1948, kdy bylo přibližně 700 000 Palestinců vyhnáno nebo uprchlo ze svých domovů v rámci tzv. nakby, což je arabský termín znamenající katastrofu.
Ze Zarzíru Saar zdůraznil, že ofenziva proti Íránu bude pokračovat, dokud nebudou odstraněny „existenční hrozby„, které představuje režim v Teheránu. „Nechceme být každý rok zataženi do nové války,“ prohlásil šéf izraelské diplomacie, který rovněž zdůraznil, že Izrael a Spojené státy od zahájení společné operace 28. února denně koordinují své kroky, a to jak politicky, tak vojensky.
Ministr při této příležitosti obvinil íránský režim z úmyslného zaměřování raket na civilisty, což označil za „válečné zločiny„, a poukázal na to, že nedávné raketové útoky z Íránu způsobily oběti výhradně mezi civilisty.
S odkazem na libanonskou frontu Saar uvedl, že Izrael nemá „vážné spory s libanonským státem„, ale se šíitskou milicí Hizballáh, kterou obviňuje, že působí jako donucovací složka Teheránu a provádí útoky z libanonského území. Kritizoval také neschopnost bejrútské vlády přijmout účinná opatření k omezení těchto agresí a podmínil jakoukoli normalizaci a mírový proces s Libanonem tím, že ozbrojená skupina ukončí své nepřátelské akce.
Izraelská letecká ofenziva nad Libanonem začala 2. března poté, co libanonská formace reagovala na atentát na tehdejšího íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího útokem na severní Izrael.
Při posledních izraelských útocích v Libanonu zahynulo podle zdravotníků nejméně 14 lidí, včetně čtyř nezletilých.
Počty lidí zabitých v konfliktu v Libanonu stále rostou. Podle posledních oficiálních údajů přišlo v zemi o život přibližně 800 lidí, více než 1 933 bylo zraněno a téměř milion lidí muselo opustit své domovy, uvádí záznamy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Libanonské zdravotnické úřady oznámily, že při posledním izraelském bombardování zemřelo nejméně 14 lidí, z toho čtyři nezletilí.
Íránské revoluční gardy mezitím zvýšily rétorické napětí na nejvyšší úroveň, když v neděli v prohlášení vydaném jejich úřadem pro styk s veřejností, o němž informoval zpravodajský portál Sepah News napojený na tento vojenský orgán, ujistily, že budou „neúnavně pronásledovat“ izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s cílem ukončit jeho život. Tato hrozba přišla souběžně se zahájením 52. vlny íránských úderů zaměřených na izraelskou průmyslovou infrastrukturu a pozice amerických sil na Blízkém východě, oznámily samotné Revoluční gardy, aniž by uvedly konkrétní zasaženou zemi.
Americký prezident Donald Trump přispěl k nejistotě tím, že naznačil, že by mohl nařídit nový útok na íránský ostrov Jarg, hlavní centrum ropného průmyslu islámské republiky. Ve zprávě, kterou Trump v pátek zveřejnil na své sociální síti Truth, označil předchozí bombardování ostrova za „jedno z nejsilnějších„, jaké kdy bylo na Blízkém východě provedeno. Později v telefonickém rozhovoru pro televizi NBC vyzývavě dodal, že „možná operaci zopakují ještě několikrát jen tak pro zábavu„.
V sobotu večer zveřejnili američtí představitelé totožnost šesti vojáků zabitých ve čtvrtek.
Válka si vyžádala oběti na životech i mezi americkými vojáky. Ministerstvo obrany v sobotu večer zveřejnilo totožnost šesti vojáků, kteří přišli o život ve čtvrtek, když se jejich tanker KC-135 zřítil v západním Iráku při poskytování logistické podpory válečnému úsilí. Pentagon připisuje havárii nehodě, zatímco Írán a spojenecké irácké milice tvrdí, že letoun byl zasažen raketou.
Mrtvými jsou major John A. Klinner, 33 let, Auburn, Alabama; kapitán Ariana G. Savino, 31 let, Covington, Washington; technický seržant Ashley B. Pruitt, 34 let, Bardstown, Kentucky; kapitán Seth R. Koval, 38 let, Mooresville, Indiana; kapitán Curtis J. Angst, 30 let, Wilmington, Ohio; a technický seržant Tyler H. Simmons, 28 let, Columbus, Ohio.
Těchto šest obětí zvyšuje celkový počet amerických vojáků zabitých od zahájení války proti Íránu 28. února na čtrnáct: sedm jich padlo v přímém důsledku íránských útoků, jeden zemřel v důsledku „lékařské pohotovosti“ v Kuvajtu a zbývajících šest zahynulo při iráckých leteckých nehodách.