Temný a černý déšť, tmavá obloha a zmar. To všechno v úterý v některých iránských oblastech pokryl bílý sníh. „Žijeme dál“, říkají místní.
Po leteckých úderech na ropná skladiště se obloha zahalila do oblaků jedovatého kouře a špína padala i na zem. Symbolicky ji v úterý večer pokryl sníh. BBC přinesla reportáž z místa, kde dál chtě nechtě žijí lidé.
Sahar, žena kolem dvaceti let, řekla že většinu dní trávila doma v Teheránu, vařila, četla a hrála simulační videohru.
„Myslím, že moje kreativita se během války zvýšila. Jsem neustále ve stresu a ve hře nakonec stavím hezčí domy.“ řekla: ačkoliv se před nedávnem dozvěděla i to, že byla ve válce zabita žena, se kterou chodila do školy.
„Proč musíme zažívat takovou hrůzu, když jsme v nejlepších letech mládí? Chci jen, aby to skončilo před Nourúzem. Moje nejoblíbenější dny v životě jsou začátkem jara,“ ptá se Sahar, jejíž jméno bylo z bezpečnostních důvodů změněno. Lidé často říkají, že je ani v nejhorších snech nenapadlo, že budou toto zažívat.
Oslavy jara za pár dnů, nikdo nic nekupuje
V Iránu navíc přichází svátky oslavy jara, již jen pár dnů zbývá do Nourúzu – perský nový rok a tradiční jarní svátek. Lidé se scházejí k oslavám, kupují sladkosti a ořechy, ale letos tomu tak nebylo. Přípravy na tento svátek se zastavily, přesto lidé musí žít dál. Ulice jsou tiché, v metru je ticho. Jen pár dnů sněhu.
Tohle byl Teherán těsně před Vánoci.
Spánkový režim řídí bombardování
Další muž, kterému je něco přes třicet let, deníku řekl, že jeho spánkový režim závisí na bombardování. Chodí spát kolem šesté nebo sedmé hodiny ráno a vstává ve dvě odpoledne. Občas musí dojít nakoupit potraviny, ale ulice Teheránu jsou prázdné. Teherán má celkem 14 milionů obyvatel, ale kdo mohl, hned po zahájení útoků 28. února 2026, odešel raději na bezpečnější místa. Lidé odjížděli nejčastěji k příbuzným.
Informace z Teheránu se ven dostávají jen velmi obtížně. Za používání Starlinku v Íránu hrozí až dvěma lety vězení a úřady údajně hledají antény, aby lidem zabránily v připojení. Výpadek internetu vláda nařídila po začátku války, přesto se lidé alespoň na Starlink občas připojují, aby se spojili s okolním světem.
„Ale alespoň můžu svým blízkým v zahraničí říct, že jsem neshořel na kost a že stále žiju.“
Sdělila Šima, dvacetiletá žena, která v Teheránu také zůstala, ale přístup ke Starlinku si sehnala. Odhadovat náladu mezi iránskými obyvateli je nesmírně obtížné, nejen protože spojení se světem je značně děravé. V zemi nejsou žádné průzkumy veřejného mínění.
Jedna žena mi řekla, že bych musela žít v Íránu 40 let, abych pochopila složitost toho, co ona a další Íránci nyní prožívají, píše aol. com a velmi dobře tak vystihuje rozporuplnost současné válečné situace. Kaluže plné toxického oleje a kouř ve vzduchu, který zcela zakryl oblohu, to byl obraz nedávného útoku.
Do Teheránu přichází jaro
Studené počasí ale v Teheránu pomalu končí. Poslední záchvěv zimy a sněhová přikrývka byla možná symbolem nevinnosti a snahou překrýt následky války. Jarní svátky budou v plné proudu, již o víkendu se teploty vyšplhají na 13°C a další dny až k 16°C.