Autobus s členkami íránského ženského fotbalového týmu v úterý opustil hotel v australském městě Gold Coast za policejního doprovodu a zamířil na místní letiště poté, co pět hráček získalo v Austrálii azyl.
Podle australské veřejnoprávní televize ABC opustilo vozidlo krátce po 13:00 místního času hotel Royal Pines Resort, kde byly hráčky ubytovány, zatímco se mu v odjezdu snažily zabránit desítky protestujících.
Protestující skandovali hesla jako „zachraňte naše dívky„, ale policie protest rozehnala a umožnila autobusu odjet bez dalších incidentů.
Úřady před příletem týmu posílily také bezpečnostní opatření na letišti v Gold Coast, kde byla zvýšena přítomnost policistů, u vchodů byly umístěny kontrolní body a nad hlavou létal vrtulník.
Jmenování Mojtaby Chameneího novým íránským nejvyšším vůdcem nejen potvrzuje, že se islámské republice podařilo přežít počáteční úder americko-izraelské koalice, ale také znamená posun k utužení režimu uprostřed otevřené války.
Pěti hráčkám udělila australská vláda humanitární víza poté, co požádaly o pomoc, aby se po účasti na Asijském poháru žen nemusely vracet domů.
Tato scéna se odehrála poté, co australská vláda udělila pěti hráčkám íránského národního týmu – z 25 povolaných – humanitární víza poté, co požádaly o pomoc, aby se po skončení své účasti na Asijském poháru žen nemusely vracet domů.
Australský ministr vnitra Tony Burke uvedl, že rozhovory se sportovkyněmi začaly v pondělí brzy ráno a že pět z nich nakonec vyjádřilo přání zůstat v Austrálii. Následně byly za podpory federální policie přesunuty na bezpečné místo.
Íránské hráče Teherán označil za „zrádce“, protože při svém debutu na turnaji v zápase proti jihokorejskému týmu nezpívali národní hymnu. Ženský tým, který ve svém druhém a třetím zápase hymnu zazpíval, v neděli svou účast na turnaji ukončil.
Burke uvedl, že hráčky trvaly na tom, že jejich rozhodnutí bylo motivováno obavami o jejich osobní bezpečnost, a nikoli záměrem zapojit se do politického aktivismu.
Ministr rovněž uvedl, že před udělením humanitárních víz konzultoval s šéfem australské zpravodajské agentury (ASIO) Mikem Burgessem, aby potvrdil, že neexistují žádné bezpečnostní obavy.
Australský premiér Anthony Albanese v úterý prohlásil, že hráči, kteří požádali o pomoc, „jsou v bezpečí a měli by se cítit jako doma“, a dodal, že podpora vlády je nadále k dispozici dalším členům týmu, kteří chtějí požádat o pomoc.
V této fázi není známo, zda autobus, který odjel na letiště, tvořil zbytek ženského týmu nebo zda se další hráčky rozhodly požádat o azyl v Austrálii.
Situace nastala poté, co americký prezident Donald Trump veřejně vyzval Austrálii, aby íránskému ženskému týmu nabídla azyl, a prohlásil, že Washington je ochoten sportovce přijmout, pokud tak Canberra neučiní.
V pondělí Donald Trump v rozhovoru pro CBS řekl, že válka je „téměř u konce„, což vedlo k tomu, že Wall Street v pondělí uzavřela v zelených číslech. Republikán však pokračoval ve svých obvyklých rozporuplných sděleních, když řekl, že stále neví, „jak daleko mohou zajít„, aby nakonec pohrozil, že „udeří na Írán dvacetkrát tvrději„, pokud zablokuje Hormuzský průliv.
Mezitím íránské Revoluční gardy v úterý reagovaly, že jejich rakety jsou „nyní silnější než na začátku války.“ „Jsme připraveni válku rozšířit (…) My jsme ti, kdo určí její konec,“ zdůraznil elitní vojenský sbor v prohlášení, které zveřejnila tisková agentura Fars.
Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn a Saúdská Arábie v úterý ohlásily nové útoky na své území a informovaly o zachycení bezpilotních letounů a raket z Íránu.
Většina zemí na Blízkém východě, které hostí americké vojenské základny nebo americké legie, se stala terčem íránských útoků od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily ofenzívu proti Islámské republice.
Libanonská šíitská skupina Hizballáh podnikla v úterý brzy ráno několik dělostřeleckých, dronových a raketových útoků na izraelské vojenské pozice v jižním Libanonu a Izraeli. Syrská armáda ze své strany prohlásila, že na její pozice z Libanonu střílel Hizballáh.
Čínský ministr zahraničí Wang I pokračuje tento týden v kole telefonátů, které zahájil minulý týden se svými blízkovýchodními protějšky, včetně Íránu a Izraele, s cílem podpořit zastavení nepřátelských akcí. Včera večer hovořil se svými protějšky v Kuvajtu a Bahrajnu a vyzval je k okamžitému příměří a dialogu.
Zvláštní vyslanec čínské vlády pro Blízký východ Zhai Jun již v regionu vyvíjí zprostředkovatelské úsilí a bude udržovat kontakty se zúčastněnými zeměmi, aby pomohl deeskalaci, uvedl Wang. Po návštěvě Saúdské Arábie se má zastavit v Bahrajnu.
Čína prý o konfliktu s USA nejednala, a to jen něco málo přes dva týdny před plánovanou návštěvou prezidenta Donalda Trumpa v této asijské velmoci.
Náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharibabadi uvedl, že několik zemí, včetně Číny, Ruska a Francie, kontaktovalo Teherán ohledně možného příměří, na což odpověděl: „My jsme tuto válku nezačali.“
Politické a sociální souvislosti v Íránu
Situace žen v Íránu je již několik let předmětem mezinárodního zájmu. Omezování osobních svobod a práv žen bylo široce zdokumentováno. V oblasti sportu se ženy potýkají se značnými překážkami, jako je zákaz účasti na mužských sportovních akcích, ačkoli toto omezení bylo v posledních letech částečně zrušeno. Fotbalistky se obzvláště hlasitě dožadují rovných práv a příležitostí, což vede k napětí ve vztazích s íránskými orgány.
Úloha Austrálie v oblasti ochrany lidských práv
Austrálie v minulosti poskytovala azyl lidem, kteří byli ve své zemi pronásledováni. Rozhodnutí udělit íránským hráčům humanitární víza je v souladu s její politikou ochrany lidských práv. Země je cílem uprchlíků z různých konfliktních oblastí a poskytuje bezpečné prostředí těm, kteří se snaží uniknout útlaku a násilí.
Mezinárodní dopad a reakce
Osud íránských hráčů upoutal mezinárodní pozornost a několik zemí vyjádřilo sportovcům podporu. Mezinárodní společenství vyzvalo Írán, aby dodržoval lidská práva a umožnil ženám plnohodnotnou účast ve společnosti bez obav z represí. Tento případ rovněž zdůraznil význam mezinárodních fór a organizací na ochranu lidských práv při ochraně zranitelných osob.
Závěr
Případ íránských hráček, které požádaly o azyl v Austrálii, je významným příkladem toho, jak může být sport katalyzátorem společenských a politických změn. Vzhledem k tomu, že svět sleduje, je zásadní, aby vlády a mezinárodní organizace nadále podporovaly ty, kteří bojují za svá práva a svobody. Příběh těchto žen je připomínkou důležitosti globální solidarity v boji za spravedlnost a rovnost.
