Kuba v době, kdy se potýká s dopady amerického ropného embarga, zároveň přichází o jeden z klíčových zdrojů devizových příjmů – své lékařské mise působící v zahraničí.
Zatímco kubánská vláda obvinila Jamajku, že ustoupila tlaku Spojených států a lékařskou misi stáhla, verze karibského ostrova je jiná. Režim nereagoval ani na návrh Kingstonu, který navrhoval zachování dohody, pokud budou specialisté placeni přímo a budou mít své pasy. Podle prohlášení ministerstva zahraničních věcí a zahraničního obchodu je jamajská vláda „zklamána“ Havanou, která dala přednost stažení 277 specialistů před přijetím podmínek.
„Vážíme si přínosu zdravotnického personálu, respektujeme kubánský lid a jsme i nadále odhodláni spolupracovat. Žádný program působící na Jamajce však nemůže pokračovat za podmínek, které jsou v rozporu s jamajskými zákony a mezinárodními úmluvami,“ zdůraznilo ministerstvo zahraničních věcí a zahraničního obchodu.
Jamajka uznává, že k revizi dohod o lékařských misích došlo poté, co USA prohlásily, že tento program představuje formu nucené práce, a po zrušení víz úředníkům z několika zemí v červnu loňského roku. Jamajka uznává, že revizi dohod o lékařských misích došlo poté, co USA prohlásily, že tento program představuje formu nucené práce.
„Takzvané lékařské mise nejsou humanitární pomocí. Jsou mnohamilionovým byznysem s nucenou prací, kde si režim ponechává až 90 % platů lékařů,“ uvedla na sociálních sítích kubánsko-americká zákonodárkyně za Floridu María Elvira Salazarová. Kingston zjistil, že lékaři u sebe nemají pasy, a okamžitě podnikl kroky k nápravě. „Tento problém byl vznesen k Agentuře pro pasy, imigraci a občanství, jakož i k místním kubánským úřadům, aby bylo zajištěno, že všichni zaměstnanci budou moci mít u sebe pasy,“ uvedla.
Dalším problémem byly platy, které byly sice vypočítány na stejné úrovni jako platy jamajských kolegů, ale Jamajka je kubánským úřadům vyplácela v amerických dolarech, aniž by byly upřesněny částky. Jedinou platbou, kterou kubánští lékaři dostávali, byla, jak se uvádí v bulletinu, „platby za přesčasy“, nicméně neexistuje žádné smluvní ustanovení, které by upřesňovalo, jakou část těchto plateb měli pracovníci dostat.
Kingston zahájil loni v červenci jednání s kubánskou vládou s cílem dohodu restrukturalizovat. „Tato dohoda vyvolala vážné obavy podle jamajských pracovních a daňových zákonů i mezinárodních pracovních úmluv,“ uvádí se v oficiálním dokumentu.
V říjnu byla tato otázka předložena kabinetu a po diskusi byl předložen formální návrh. „Bohužel pokračující nedostatek reakce měl praktický dopad na zachování dohody, kterou Jamajka nemohla odůvodnit,“ uvádí se v prohlášení.
Rozhodnutí Kingstonu následuje po nedávných krocích dalších zemí v regionu, které se rozhodly upravit nebo zrušit podobné dohody s Havanou. Patří mezi ně Honduras, Guatemala, Antigua a Barbuda, Dominika, Guyana a Svatý Vincenc a Grenadiny.
Kubánské lékařské mise jsou pro kubánskou vládu důležitým zdrojem příjmů. Tyto mise přinášejí miliardy dolarů ročně a představují pro zemi jeden z hlavních zdrojů deviz. Různé mezinárodní organizace a vlády je však kritizují jako formu vykořisťování pracovní síly. Na druhé straně Kuba tyto mise obhajuje jako akt mezinárodní solidarity a způsob poskytování lékařské pomoci potřebným zemím. Ve svých prohlášeních v OSN kubánská vláda zdůraznila význam těchto misí v boji proti epidemiím a při zlepšování zdravotnických systémů v rozvojových zemích.
Situace na Jamajce je odrazem rostoucího napětí mezi Kubou a některými jejími tradičními partnery v Karibiku a Latinské Americe v situaci, kdy politické a hospodářské tlaky mění podobu regionálních aliancí. Od začátku roku čelí Kuba zesílenému tlaku Spojených států, který se promítl do výrazného omezení dodávek ropy na ostrov. Kubánská vláda proto aktivovala nouzový plán a přistoupila k citelnému omezení některých základních služeb.