Představte si okopírovaný mozek mouchy, který pracuje v nové mouše. Právě takový projekt se podařil v minulých dnech a možná staví základ výzkumu emulace vědomí i pro lidský mozek.
Jde o čerstvou novinku, o které se teprve budeme dozvídat více. Technologický výzkumník a podnikatel Michael Andregg se zabývá výzkumem mozků, neurovědou v souvislosti s umělou inteligencí. Založil společnost Eon s posláním zkoumat vývoj lidské inteligence z neurobiologických detailů. Chce splnit to, o čem mluvil i Elon Musk také velmi často. Stáhnout lidské vědomí a umístit ho do robota.
„Ano, mohli bychom si stáhnout věci, o kterých si myslíme, že nás činí tak jedinečnými. Samozřejmě, pokud už v tom těle nejste, bude to rozhodně rozdíl, ale pokud jde o zachování našich vzpomínek, naší osobnosti, myslím, že bychom to mohli udělat.“
Nejen podle Elona Muska jde o atraktivní téma. Na podobných výzkumech pracuje více týnů. Michael Andregg zveřejnil tweet, kterém se mimo jiné dělí o video, které ukazuje první realizovanou emulaci celého mozku tak, aby tento mozek dokázal vytvářet více typů pro mouchy přirozeného chování.
Emulace mozku je proces tvorby počítačově vytvořeného programu napodobující skutečné biologické chování mozku a převádí ho do simulovaného těla mouchy.
Pokus s červem byl úspěšný
Již dříve tu byly projekty s organismem C. elegans, pod názvem OpenWorm, jež se pokoušely o podobnou emulaci, ale s mnohem menší nervovou soustavou tohoto červa (asi 302 neuronů) a omezeným repertoárem chování.
Moucha je ovšem jiný level. Již v roce 2024 publikoval hlavní vědec společnosti Eon Philip Shiu se spolupracovníky v časopise Nature výpočetní model celého mozku dospělé octomilky (Drosophila melanogaster). V tomto výzkumu se věnovali rozeznávání chutí (sladká, hořká, nebo jen voda) na mozek octomilky i na to, jak vůbec reaguje na hlad či žízeň nebo na přítomnost mouchy opačného pohlaví. Zjistilo se, že některé dráhy jsou společné a data se stala základem pro další výzkum.
Tento model simuloval mozek mouchy. Měl 125 000 neuronů a 50 milionů synaptických spojení a by vytvořen strojovým učením, které předpovídalo typy neurotransmiterů. Motorické chování „mozku“ bylo předpovídáno s 95% přesností.
Moucha nyní dostala tělo
Až nyní se podařilo tento „mozek“ opravdu využít. V prvním výzkumu chybělo tělo, aktivita nebyla vidět ve fyzických projevech.
Poprvé tak vidíme emulaci mozku, která vede k fyzické akci. Tedy:
Simulované smysly posílají data do mozku, kde je zpracuje neuronová síť. Mozek poté vydá příkaz svalům a tělo se hýbe. Tato změna pohybu je opět mozkem zaznamenán a reaguje nějakým smysluplným způsobem. Tedy podobně jako reaguje lidský mozek.
Michael Andregg považuje tento projekt za průlomový, po kterém už všechny další půjdou mnohem snáz. Zatím však víme, že tyto malé organismy již mají simulovatelný nervový systém.
Kam až lze jít?
Další by ve výzkumu mohla být na řadě myš. Mozek myši obsahuje zhruba 70 milionů neuronů, tedy asi 560krát více než mozek mouchy. Tým nyní všechna data nutná k dokonalému mapování všech nervových spojení, napěťových signálů a principů. Pak je tedy možné, žeotázka emulace myšího mozku není o tom jak, ale kdy… V plánu podle jeho slov je samozřejmě i pokus o emulaci lidského mozku, byť to je věc budoucnosti, protože lidský mozek obsahuje asi 86 miliard neuronů.
Je to kopie biologického mozku, která je propojená neuron za neuronem z dat elektronové mikroskopie, která běží v simulaci a uvádí muší tělo do pohybu.
Stroj se začíná stávat duchem, uzavírá svůj článek.
Zatím však celý projekt čeká na přesnější informace a recenze dalších odborníků.