Ekvádor vyhostil kubánské diplomaty a prezident Noboa se vysmál jejich pokusu pálit tajné dokumenty přímo na střeše ambasády. Zatímco pravice v USA tleská, opozice v Quitu varuje před přeměnou země v americký protektorát
Poté, co ekvádorská vláda nedávno rozhodla prohlásit kubánského velvyslance Basilia Antonia Gutiérreze Garcíu a veškerý diplomatický personál za „personae non gratae“, došlo k protestům a napětí, které odrážejí vnitřní polarizaci země. Tento krok přichází na pozadí rostoucího diplomatického napětí mezi Ekvádorem a Kubou, které se v posledních letech zvyšuje kvůli politickým a ekonomickým rozdílům.
Krátce po oznámení vyhoštění informovala místní média o přítomnosti vojenského personálu před sídlem kubánské diplomacie. Téhož dne odpoledne se podle agentury EFE před velvyslanectvím shromáždilo asi třicet Ekvádorců, kteří nesli transparenty a skandovali hesla proti zahraniční politice USA. Tyto demonstrace odrážejí rozdělení ekvádorského veřejného mínění v otázce zahraniční politiky země, která osciluje mezi sbližováním a distancováním se od zahraničních mocností.
Demonstranti poukazovali na to, že Noboa „reaguje na rozkazy, které dostává“, a odsuzovali nedávnou vojenskou operaci ozbrojených sil USA na ekvádorském území, kterou označili za „strašnou“ pro suverenitu země, neboť loni v listopadu bylo umístění zahraničních základen v Ekvádoru většinou hlasů občanů odmítnuto. Jeden z účastníků shrnul: „Stali jsme se gringovským protektorátem“. Tato vnímaná ztráta suverenity je opakovaným tématem ekvádorské politické debaty, zejména s ohledem na vliv USA v regionu.
Opozice mluví o podlézavosti vůči Washingtonu
Ekvádorští opoziční zákonodárci ve čtvrtek rozhodnutí Noboovy vlády odmítli. Předsedkyně ekvádorsko-kubánské meziparlamentní skupiny přátelství Liliana Duránová varovala před negativními dopady této diplomatické roztržky. Podle Duránové je toto opatření důkazem „podlézavosti vlády a jejího přizpůsobení se politice Washingtonu, obětování naší suverenity a důstojnosti naší zahraniční politiky“ a upozornila, že nejzávažnějším aspektem je, že k tomuto opatření dochází právě v době, kdy USA zesilují svůj tlak proti Kubě. Vztahy mezi Ekvádorem a Kubou byly v minulosti složité, střídaly se v nich momenty úzké spolupráce a jiné momenty napětí, které byly ovlivňovány změnami v politickém vedení obou zemí.
K odmítavému postoji se připojila i zákonodárkyně Nuria Butiña, která připomněla, že několik hodin před oficiálním oznámením vlády se v Národním shromáždění uskutečnilo setkání meziparlamentní skupiny s kubánským velvyslancem a jeho týmem. Zákonodárkyně Mariana Yumbayová zase uvedla, že „opatření se připojuje ke geopolitické logice, která se již více než půl století snaží izolovat a vyvíjet nátlak na kubánský lid“. Politická izolace vůči Kubě je trvalým rysem zahraniční politiky USA a má dopad na vztahy Kuby s ostatními zeměmi v regionu.
Noboa si rýpl: kubánská dieta z papírů
Několik hodin poté, co exekutiva oznámila vyhoštění, zveřejnil prezident Daniel Noboa na svém profilu X jedno z videí, které šířil ekvádorský pravicový tisk a na němž údajní pracovníci kubánského velvyslanectví pálí dokumenty na grilu na střeše diplomatického sídla. Noboa to ironicky nazval „grilováním papírů“. Pálení dokumentů na velvyslanectvích je praxe, která se v minulosti používala v krizových diplomatických situacích k ochraně citlivých informací.
V rozhovoru pro místní médium Radio Canela Noboa prohlásil, že „všechny diplomatické dokumenty by měly zůstat státem nedotknutelné“, čímž zdůraznil ochranu, která chrání oficiální dokumentaci zahraničních misí; dále ironizoval spalování dokumentů: „Nevěděl jsem, že součástí kubánské stravy je vaření papírů a jejich prezentace jako typického pokrmu“. Ochrana diplomatických dokumentů je základním principem mezinárodního práva, jehož cílem je zaručit důvěrnost a bezpečnost komunikace mezi státy.
Na spálení papírů reagovala na sociálních sítích také provládní poslankyně Lucía Jaramillo: „Kdo pálí papíry na střeše velvyslanectví? Pouze ti, kteří se snaží zničit důkazy,“ uvedla a dodala, že snímky „potvrzují to, co se odsuzuje už léta: důkazy o politické špionáži v Ekvádoru“. Podle ní Kuba a Venezuela kryjí aktivity spojené s Correovou vládou. Obvinění ze špionáže jsou opakovaným tématem v mezinárodních diplomatických vztazích, zejména v kontextu politického napětí.
Bývalý prezident a spojenec kubánského režimu Rafael Correa se na Nobou obořil, vyhoštění označil za ostudu a dodal, že když se zprávu dozvěděl, myslel si, že jde o vtip. Na síti X napsal: „Přisluhovači se snaží získat si zásluhy, jak ostudné!“ a obvinil prezidenta, že ničí Ekvádor. Correa, který Ekvádoru vládl v letech 2007-2017, zastával kritický postoj vůči Noboově politice a v minulosti hájil vztahy s Kubou.
Republikáni v USA jásají, Correa zuří
Ve Spojených státech mezitím republikánští kongresmani z jižní Floridy krok ekvádorské exekutivy oslavovali. Tito kongresmani jsou tradičně kritičtí vůči kubánskému režimu a podporují politiku nátlaku na kubánskou vládu.
María Elvira Salazarová na X napsala, že tento krok je jasným vzkazem celému regionu: kubánské diktatury už bylo dost. Pochválila také Noboa za to, že se postavil režimu, který utlačuje vlastní lid a vyváží represe, destabilizaci a bídu na celou polokouli. Kritika kubánské vlády ze strany amerických politiků je stálým rysem zahraniční politiky USA vůči Latinské Americe.
Mario Díaz-Balart zase označil toto rozhodnutí za rázné a zdůraznil, že reaguje na národní bezpečnostní zájmy Ekvádoru a zároveň posiluje obrannou a bezpečnostní spolupráci se Spojenými státy. Bezpečnostní spolupráce mezi Ekvádorem a Spojenými státy je otázkou společného zájmu, zejména v oblasti boje proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu v regionu.