Tel Aviv/Ankara/Izraelské letectvo zahájilo ve středu ráno, pátý den společné ofenzívy s USA, „rozsáhlé“ útoky proti Teheránu s cílem oslabit režim, uvádí se ve vojenském komuniké. Konflikt přitahuje mezinárodní pozornost kvůli geopolitickým důsledkům a historickému napětí mezi Izraelem a Íránem.
Tyto údery proti režimní infrastruktuře, jejichž podrobnosti armáda zatím nezveřejnila, jsou součástí desátého kola náletů na íránské hlavní město. Hlavními cíli jsou zřejmě vojenská zařízení a strategická velitelská centra, přičemž cílem je oslabit schopnost Íránu reagovat.
Podle zpráv médií došlo ve východní části Teheránu k hlasitému výbuchu, zatímco agentura EFE informovala o bzučení izraelských stíhaček nad hlavou. Přibližně o tři hodiny dříve dnes Izrael již bombardoval desítky údajných velitelských středisek Revolučních gard, vnitřní bezpečnosti a polovojenských sil Basídž v Teheránu. Tyto skupiny jsou považovány za pilíře vojenské a politické moci íránského režimu.
Podle americké agentury Human Rights Activists News Agency (HRANA) bylo od začátku války v Íránu zabito nejméně 1 097 civilistů, z toho 181 dětí mladších 10 let. Íránská společnost Červeného půlměsíce v úterý uvedla počet obětí na 787 a zatím jej neaktualizovala. Rozdílnost údajů odráží obtížnost získání přesných informací uprostřed aktivního konfliktu.
Podle agentury HRANA (Human Rights Activists News Agency) se sídlem v USA bylo v Íránu od začátku války zabito nejméně 1 097 civilistů.
Izraelská armáda uvádí, že za poslední čtyři dny ofenzívy na Írán provedla přibližně 1 600 náletů a shodila 4 000 kusů munice – více než za celou tzv. 12denní válku v červnu 2025, uvedl včera na mezinárodní tiskové konferenci vojenský mluvčí podplukovník Nadav Šošani. Eskalace odráží změnu izraelské vojenské strategie, která se snaží maximalizovat dopad v co nejkratším čase.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan v úterý prohlásil, že „nevybíravé“ útoky Íránu na několik států Perského zálivu uprostřed izraelských a amerických náletů jsou „neuvěřitelně špatnou strategií“. Turecko, které v regionu zastává vyváženou politiku, se obává možnosti rozsáhlejší války.
V rozhovoru pro veřejnoprávní televizní stanici TRT ministr poznamenal, že konflikt se již neomezuje pouze na Írán, ale rozšiřuje se do celého regionu, přičemž íránská strategie zní „pokud padnu, vezmu s sebou celý region“. Tato taktika by mohla mít zničující důsledky pro regionální stabilitu a globální ekonomiku, zejména pokud jde o dodávky ropy.
Podle Fidana bude délka války záviset na prioritách Izraele a USA: zničení íránského vojenského potenciálu nebo změna režimu v Teheránu. „Doufejme, že se nám podaří udržet pozornost USA na první z nich. Přinejmenším odtud by mohla začít jednání. Snad nové vedení Íránu zaujme pružnější postoj a naskytne se příležitost válku zastavit,“ uvedl ministr.
Přestože se většina zemí Perského zálivu snažila zabránit vypuknutí konfliktu, Fidan považuje íránské útoky na Omán, Katar, Kuvajt, Bahrajn, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Jordánsko, které působily jako prostředníci, za „extrémně chybnou strategii“. Tyto země jsou pro stabilitu v Perském zálivu klíčové a jejich přímé zapojení by mohlo konflikt rychle eskalovat.
Pokud by napadené země využily svého práva reagovat, mohla by se válečná fronta rozšířit bilaterálně, což označil za „vážné riziko“.
Pokud napadené země využijí svého práva na odpověď, mohla by se válečná fronta rozšířit oboustranně, což označil za „vážné riziko“, dodal Fidan. Eskalace by mohla přitáhnout globální a regionální mocnosti, což by dále zkomplikovalo diplomatickou situaci.
„Když s těmito zeměmi hovoříte, je jasné, že cílem nejsou jen americké základny, ale také energetická infrastruktura a některé civilní instituce,“ uvedl turecký ministr, jehož země nebyla Íránem napadena. Energetická infrastruktura je pro světovou ekonomiku životně důležitá a jakékoli narušení by mohlo mít dopad na ceny ropy a globální ekonomickou stabilitu.
„Pokud to bude pokračovat dál než do určitého bodu, nebude možné, aby mlčeli. Toto riziko eskalace nás upřímně znepokojuje,“ uzavřel šéfdiplomat Turecka, země, která má s Íránem společnou hranici dlouhou přibližně 500 kilometrů. Geografická blízkost Turecka k Íránu a jeho role mostu mezi Východem a Západem mu dávají zvláštní zájem na mírovém řešení konfliktu.