Poprvé se na Zemi můžeme podívat jinak. Takových poprvé nás jistě v historii ještě čeká mnoha a vždy jde o fascinující okamžik. Evropská kosmická agentura přinesla úžasnou informaci. V červnu 2025 se v médiích objevila zpráva, že vidíme Slunce ze zcela jiných úhlů pohledu než jsme byli zvyklí.
Vždy jsme viděli Slunce jen z profilu, byly to ty staré známé snímky z učebnic a fotografií. Nyní však přišly zcela nové snímky, které ukáží naprosto nové informace a možná část učebnic přepíšou.
Nový pozorovací úhel mění hru
Díky nově nakloněné oběžné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter, vedená Evropskou kosmickou agenturou, první, která snímá sluneční póly z vnějšku roviny ekliptiky. Unikátní pozorovací úhel sondy Solar Orbiter může přinést nové poznatky.
Může se změnit naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování vesmírného počasí. Jakýkoliv obrázek Slunce nebo snímek z vesmíru, který jsme kdy viděli, byl vždy pořízen z oblasti kolem slunečního rovníku. Asi jako když se díváme na snímek Země.
Související článek
Náš úhel pohledu na Slunce, i na samotnou Zemi je v rovině. Sonda ale nalétla na vyšší oběžné dráhy a na Slunce se dívá z pohledu pólů. Tedy snímky budou jiné, podobné těm, které vidíme, když se na Zemi, nebo na globus podíváme seshora.
Nový úhel je shora i zpod jeho pólů a vědci netušili, co od těchto pohledů mají čekat.
„Dnes odhalujeme vůbec první pohled lidstva na sluneční pól,“ říká profesorka Carole Mundell, ředitelka vědeckého oddělení ESA.
„Slunce je naše nejbližší hvězda, dárce života a potenciální narušitel moderních vesmírných a pozemních energetických systémů, takže je nezbytné, abychom pochopili, jak funguje, a naučili se předpovídat jeho chování. Tyto nové jedinečné pohledy z naší mise Solar Orbiter jsou začátkem nové éry sluneční vědy.“
Vyjadřuje také naději, že třeba lépe pochopíme sluneční cykly a proč se opakují každých 11 let. Méně se ví, že Slunce má i delší cykly, jisté chování lze pozorovat i v rámci například 22letých cyklů. Dalšími známými cykly je cyklus 80letý, 200letý, ale i 800letý, které trvají mezi cykly podobných vlastností. Je toho mnoho, co ještě nevíme.
Ale i v rámci menších časových úseků možná zjistíte, kdy jsou nejaktivnější období slunečních cyklů.
Na Slunci je chaos, ale je to normální
Přístroje na palubě sondy již odhalují podivné, chaotické magnetické chování v blízkosti jižního pólu Slunce a sledují sluneční částice jako nikdy předtím. Zaznamenávají se různé způsoby zobrazení.
Viditelné světlo, magnetické pole Slunce na jeho povrchu nebo Slunce zobrazené v ultrafialovém světle. Jeden z přístrojů také zachycuje světlo přicházející z nabitého plynu o různých teplotách nad povrchem Slunce, a tím odhaluje různé vrstvy sluneční atmosféry. Odhaduje se, že uvidíme různé polární víry podobně jako tomu je kolem pólů Venuše a Saturnu. Výzkum se také věnuje slunečnímu větru a tomu, jak ho ovlivňuje právě magnetické pole Slunce. Sluneční vítr navíc ovlivňuje i ohony komet, kdy se vždy jeden ohon kopíruje dráhu komety, druhý se přiklání ke Slunci.
Zatím se zdá, že jižní pól je zajímavější, nebo jeho magnetické pole je neuspořádané. Znamená to nejspíš brzké obrácení pólů, což se během slunečního cyklu běžně děje. Za dalších 5 až 6 let bude Slunce zase ve svém aktivním minimu a oba póly by měly být uspořádané.
Příslib do dalších let
Jak se sonda Orbiter v příštích několika letech bude šplhat k ještě strmějším pozorovacím úhlům, tajemství naší hvězdy by mohla být konečně na dosah ruky.
V nadcházejících letech sonda ještě více nakloní svou oběžnou dráhu, takže ty nejlepší pohledy teprve přijdou. Od 10. června 2029 bude sonda obíhat kolem Slunce pod úhlem 33°.
Přehled cesty Solar Orbiteru kolem Slunce například ukazuje, že o Vánocích 2026 proletí kolem Venuše.
Až se přiblíží Venuši, tak možná přinese zajímavé informace i o ní.
Na další dávku slunečních novinek si zatím budeme muset počkat.