Prezident USA v sobotu oznámil „masivní“ vojenskou operaci zaměřenou na „zničení“ a „rozbití“ režimu ajatolláhů v Íránu a zároveň vyzval íránský lid, aby povstal a převzal vládu v celé zemi.
„Zajistíme, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Je to velmi jasný vzkaz,“ poznamenal Donald Trump ve videu, které zveřejnil na své sociální síti Truth Social. Vyzval také íránské revoluční gardy, aby složily zbraně.
„Spojené státy vedou rozsáhlou a nepřetržitou operaci s cílem zastavit radikální zlou diktaturu, která ohrožuje Spojené státy a naše základní zájmy národní bezpečnosti. Zničíme jejich rakety a pohřbíme jejich raketový průmysl. Bude zcela zničen. Zničíme jejich námořnictvo,“ řekl.
Po zahájení bombardovací kampaně a prvních snímcích úderů na Teherán Trump uvedl, že jeho cílem „je bránit Američany eliminací bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu„, který označil za „divokou skupinu a strašlivé lidi, jejichž hrozivé aktivity ohrožují Spojené státy„, stejně jako jejich vojáky, základny v zahraničí a spojence po celém světě.
„Snaží se obnovit svůj jaderný program a pokračují ve vývoji svých raket dlouhého doletu, které nyní mohou ohrozit naše dobré přátele a spojence v Evropě, naše vojáky v zámoří a velmi brzy i Spojené státy,“ dodal.
„Až skončíme, převezměte vládu. Bude vaše. Bude to pravděpodobně vaše jediná šance za několik generací.“
Trump se v těchto prvních minutách války s nejistým výsledkem obrátil také na íránský lid: „Hodina vaší svobody je na dosah ruky. Ukryjte se. Neopouštějte své domovy. Venku je velmi nebezpečno. Všude budou padat bomby. Až skončíme, převezmete si vládu. Bude vaše. To bude pravděpodobně vaše jediná šance na celé generace.“
#US-Israel war on Iran live: #Israel launches new wave of #attacks ‘in the heart of #Tehran’ after death of #Khamenei. pic.twitter.com/QFY0vkICeq
— Gopal Sengupta (@senguptacanada) March 1, 2026
Připustil také, že „může dojít ke ztrátám na životech statečných amerických hrdinů“ a že USA mohou mít ztráty. „To se ve válce často stává. Zatím to neděláme. Děláme to pro budoucnost,“ dodal. Prezident je v Mar-a-Lago na Floridě poté, co strávil páteční odpoledne v Texasu, kde vystoupil na shromáždění před zaměstnanci rafinerií a zpracovatelských podniků.
Před odjezdem do Texasu Trump uvedl, že není spokojen s tím, jak Teherán vyjednává o svém jaderném programu, ale přiznal, že ještě neučinil „konečné rozhodnutí“, zda na Írán zaútočit, přestože satelitní snímky ukazující vojenské pohyby naznačují blížící se úder.
USA a Izrael zahajují tuto novou vojenskou fázi proti íránskému režimu pod názvy „Operace Epic Fury“ a „Lví řev“. Ofenzíva začala v sobotu brzy ráno – ve Washingtonu brzy ráno – a znamená novou fázi regionální eskalace.
Íránské revoluční gardy potvrdily, že zahájily útoky na americké základny v Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v televizním poselství obrátil k obyvatelstvu a vyzval je k „odolnosti a statečnosti“ v nadcházejících dnech. „Vyzývám vás, občané Izraele, abyste naslouchali pokynům velení domácí fronty. V nadcházejících dnech, v rámci operace ‚Lví řev‘, od vás budeme vyžadovat odolnost a pevnost,“ řekl.
Íránské revoluční gardy potvrdily, že v odvetě za americké a izraelské bombardování podnikly útoky na americké základny v Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátech (SAE), a také vyslaly rakety na izraelské území nad Jordánskem.
V reakci na to vláda SAE odsoudila „hrubé porušení své národní suverenity“ a uvedla, že si „vyhrazuje plné právo reagovat na tuto eskalaci a přijmout veškerá nezbytná opatření k ochraně svého území, svých občanů a obyvatel a k zajištění své suverenity, bezpečnosti a stability„, uvádí se v prohlášení ministerstva obrany.
Katar zase v prohlášení ministerstva zahraničí uvedl, že si „vyhrazuje plné právo reagovat na tento útok v souladu s ustanoveními mezinárodního práva a způsobem odpovídajícím povaze útoku, na obranu své svrchovanosti a zachování své bezpečnosti a národních zájmů„.
„Očekává se útok raketami a drony proti Státu Izrael.„
Podle oficiálních zdrojů je tato nová kampaň rozsáhlejší a má větší palebnou sílu než červnová operace nazvaná „Půlnoční kladivo“. Při té příležitosti USA udeřily na íránská jaderná zařízení ve Fadu, Natanzu a Isfahánu.
Toto srovnání podtrhuje rozsah současné ofenzívy, která zvyšuje úroveň konfrontace a upevňuje přímé zapojení Washingtonu po boku Izraele ve scénáři vysokého regionálního napětí.
„V bezprostřední budoucnosti se očekává raketový útok a útok dronů proti Státu Izrael a jeho civilnímu obyvatelstvu,“ dodala obrana v prohlášení, v němž informovala, že ministr obrany Israel Katz vyhlásil celostátní výjimečný stav.
Íránská média informovala o nejméně třech explozích v centru a severním Teheránu v sobotu krátce poté, co Izrael oznámil, že zahájil údery proti Islámské republice.
Informoval o tom také deník New York Times, který uvedl, že v této fázi není jasné, jaké byly cíle americko-izraelských útoků v Íránu. Noviny dodávají, že poslední americko-íránské rozhovory ve Švýcarsku o íránském jaderném programu skončily bez výsledku, což „zřejmě“ připravilo půdu pro útok.
Historické a geopolitické souvislosti
Americko-íránské vztahy jsou napjaté od islámské revoluce v roce 1979, kdy byl svržen USA podporovaný íránský šáh a nahrazen islámskou vládou vedenou ajatolláhem Chomejním. Od té doby vedly geopolitické zájmy a spojenectví v regionu k četným konfliktům a napětí, zejména v souvislosti s íránským jaderným programem. V roce 2015 byl podepsán Společný komplexní akční plán (JCPOA), mezinárodní dohoda o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení hospodářských sankcí. V roce 2018 však Trumpova administrativa od dohody odstoupila, což opět zvýšilo napětí.
Mezinárodní důsledky
Eskalace napětí mezi USA a Íránem má významné důsledky pro stabilitu Blízkého východu. Írán je v regionu klíčovým hráčem, který podporuje skupiny, jako je Hizballáh v Libanonu a Hútíové v Jemenu. Jakýkoli otevřený konflikt by mohl region dále destabilizovat a ovlivnit globální dodávky ropy a mezinárodní bezpečnost. Kromě toho by mohl ovlivnit i vztahy mezi USA a jejich evropskými spojenci, neboť mnozí z nich se zasazují o diplomatické řešení íránského jaderného konfliktu.
Mezinárodní reakce
Mezinárodní společenství reagovalo na eskalaci napětí se znepokojením. Organizace spojených národů vyzvala obě strany ke zdrženlivosti a dialogu, aby se zabránilo dalšímu konfliktu. EU vyjádřila ochotu stát se prostředníkem v konfliktu a znovu vyjádřila podporu JCPOA jako životaschopnému řešení jaderných problémů. Rusko a Čína, které mají v regionu své zájmy, vyzvaly ke klidu a varovaly před důsledky války na Blízkém východě.
Konflikt na Blízkém východě, zejména v Hormuzském průlivu, který je klíčovou námořní cestou pro přepravu ropy, by mohl mít významný dopad na globální ekonomiku. Zvýšení napětí by mohlo vést ke zvýšení cen ropy, což by ovlivnilo ekonomiky závislé na dovozu energie. Kromě toho by politická nejistota mohla ovlivnit globální finanční trhy a vyvolat volatilitu a hospodářskou nestabilitu.
Závěr
Situace mezi USA a Íránem je složitá a mnohostranná a její důsledky dalece přesahují hranice regionu. Mezinárodní společenství ji pozorně sleduje a doufá, že diplomacie zvítězí nad ozbrojeným konfliktem. Historie ukázala, že války na Blízkém východě mohou mít trvalé a ničivé následky nejen pro přímo zúčastněné země, ale pro celý svět.