Norský státní investiční fond, spravovaný NBIM, používá jazykové modely ke sledování včasných signálů etických rizik a rizik v oblasti správy a řízení u tisíců společností. Jeho portfolio má hodnotu přibližně 2 biliony eur (48,46 bilionů korun), takže každé „překvapení“ by se mohlo změnit v obrovský problém, který by mohl rychle eskalovat.
Od roku 2026 systém analyzuje veřejné informace od společností nově zařazených do indexu a hledá známky nucené práce, korupce, podvodů nebo zneužívání pracovních sil. Trik tedy nespočívá jen v přečtení jedné zprávy, ale ve čtení všech najednou: místního tisku, tiskových zpráv, záznamů, právních dokumentů a všech těch drobných náznaků, které dříve zůstávaly nepovšimnuty.
Jak informace odhalují, AI pomáhá najít upozornění dříve, než se z nich stanou problémy, který hýbe trhem, a proto získávají čas na kladení otázek, vyvíjení tlaku na společnost nebo snížení expozice. NBIM zase trvá na tom, že umělá inteligence nemá autonomii a nerozhoduje sama. Model tedy navrhuje, analytici ověřují a fond dokumentuje, proč jedná, aby se z „podnětu“ nestala politika.
Přímým důsledkem je, že jej týmy využívají zejména u menších společností a na rozvíjejících se trzích, což je scénář, kde je menší mediální pokrytí a skandál může trvat týdny, než překročí hranice. Vzhledem k tomu, že fond vlastní téměř 1,5 % všech kótovaných akcií na světě a má podíly v 7 200 společnostech, zní automatizace sledování jako otázka přežití.
Úloha umělé inteligence
Kromě akcií fond investuje také do dluhopisů, nemovitostí a obnovitelné infrastruktury a AI pomáhá zajistit, aby etická kontrola nebyla jen na straně akciového trhu. Jedním z cílů je totiž odhalovat potenciální porušování lidských práv, což je kluzký svah, kde špatný signál může být synonymem ztráty zhodnocení a obtížných rozhodnutí.
Norway’s wealth fund is stepping up ESG risk screening with AI, aiming for more proactive risk management and responsible investing. A strategic move in aligning portfolio resilience with sustainability goals. #ESG #AI #SustainableInvesting #Norway #Weal… https://t.co/nQpvXK9QgI
— Global Banking & Finance Review (@GBAFReview) February 26, 2026
Nicolai Tangen, generální ředitel společnosti NBIM, již dlouho prosazuje zavedení modelů AI „do všeho“, neboť jeho představa spočívá ve vyřazení manuálních úkolů a ponechání člověku vše, co vyžaduje skutečný úsudek. Klasickým problémem norského státního investičního fondu je však hluk. Protože AI může zesílit falešné poplachy, NBIM rychle hovoří o transparentnosti, sledovatelnosti a lidském dohledu jako o základních pravidlech.
Fond funguje v rámci stanoveném norským ministerstvem financí, takže veškeré nové nástroje musí zapadat do systému řízení, který je stejně ostražitý jako veřejný. Modely umělé inteligence proto sledují kontroverze a rozpory v otevřených zdrojích, v tomto bodě se vyhýbají spoléhání se pouze na externí konzultanty, kteří ne vždy přijdou včas.
Kromě toho tento přístup slouží k prioritizaci otázek na schůzích akcionářů a při rozhovorech s vedoucími pracovníky, kde se AI jeví jako radar, který signalizuje, kam se podívat nejdříve. NBIM již má za sebou etická vyloučení podle odvětví nebo chování, ale nyní je důvod každého upozornění vysvětlitelný, a ne soukromá zpráva, ke které má přístup jen málokdo.
Jaké jsou důsledky?
Vyloučení společností může mít přímý dopad na jejich ziskovost, takže se fond snaží vyvážit etiku, výkonnost a politický tlak, aniž by ztratil důvěryhodnost. V praxi AI mění monitorování na praxi, která se více podobá kybernetické bezpečnosti, a to prostřednictvím průběžného monitorování, rychlé reakce a učení se po každém incidentu.
V tomto scénáři je velkou výzvou zkreslení informací: pokud region málo publikuje nebo cenzuruje, AI vidí méně a pozadí musí doplňovat lidským výzkumem a dalšími signály. V tomto scénáři norský krok předjímá trend: velcí investoři podporují „vlastní AI“, aby porozuměli rizikům, místo aby kupovali uzavřené zprávy, které mohou být také opožděné.
Implementace AI v norském státním investičním fondu navíc odráží širší trend v globálním finančním sektoru. Podle zprávy společnosti PwC se očekává, že umělá inteligence do roku 2030 přispěje globální ekonomice až 15,7 bilionu USD (322,16 bilionů korun), což podtrhuje její transformační potenciál v mnoha odvětvích, včetně správy investic. Tato technologie nejenže umožňuje hlubší a rychlejší analýzu velkých objemů dat, ale také pomáhá zmírňovat rizika a přijímat informovanější a etičtější rozhodnutí.
Etika a udržitelnost se staly základními pilíři moderních investorů. Využití umělé inteligence k odhalování porušování lidských práv a dalších rizik ESG (environmentálních, sociálních a v oblasti správy a řízení) je krokem k odpovědnému investování, což je přístup, který si získává oblibu mezi institucionálními i retailovými investory. Podle Světového ekonomického fóra vzrostlo udržitelné investování od roku 2016 o 34 % a očekává se, že bude nadále růst, protože investoři se snaží sladit svá portfolia se svými hodnotami.