Skupina vědců z Výzkumného ústavu environmentální medicíny (RIEM) na Nagojské univerzitě objevila příčinu toho, proč když usínáme v posteli, která není naše vlastní, máme problémy s usínáním. A i když se může zdát, že je to matrací, skutečnost je zcela jiná.
Problém usnout tehdy, když trávíte první noc v hotelu nebo v domě, který není váš, tedy v cizí posteli, má podle těchto vědců důvod, který pojmenovali: „efekt první noci“.
Zdá se, že tým vědců z Nagojské univerzity našel klíč k tomu, proč náš mozek odmítá zcela vypnout, a v časopise PNAS na toto téma publikoval studii. A navzdory všeobecnému přesvědčení za to nemůže matrace.
Související článek
Podle studie to není tím, že by nová postel byla nepohodlná nebo že by v místnosti bylo příliš světla či hluk. Je to tím, že váš mozek je v režimu hlídání. Vědci objevili u myší specifickou skupinu neuronů, která funguje jako varovný spínač.
If you've ever slept in a hotel, gone camping or even slept over at a friend's pad, chances are you've woken up the next day feeling groggy and bleary-eyed.
It's because the human brain remains half awake when sleeping in a new environment for the first time.
[read more:… pic.twitter.com/KTCCKXsQjn
— Massimo (@Rainmaker1973) February 6, 2024
Vysvětlují, že tento obranný mechanismus funguje v několika fázích. Nejdříve se mozek stane ostražitým vůči neznámému. Při vstupu do nového prostředí se v oblasti mozku, která řídí emoce a stres (rozšířená amygdala), aktivují neurony zvané IPACL CRF.
Tyto neurony uvolňují molekulu zvanou neurotensin, která putuje do substantia nigra, části mozku, která řídí naše pohyby a stav pozornosti, a zabraňuje nám upadnout do hlubokého spánku.
Aby vědci potvrdili své podezření, provedli fascinující test. Když tyto neurony u pokusných myší umlčeli, okamžitě upadly do hlubokého spánku, i když se nacházely na cizím místě. Při umělé aktivaci však zvířata zůstala vzhůru mnohem déle, a to i v obvyklých klecích.
Daisuke Ono, vedoucí studie, upozorňuje, že vzhledem k tomu, že tento mozkový systém je společný všem savcům, je téměř jisté, že stejným způsobem fungují i lidé.
Proč je toto zjištění důležité? Kromě pochopení toho, proč o svátcích špatně odpočíváme, otevírá tento objev dveře ke skutečným řešením závažných problémů, jako je léčba nespavosti nebo nemocí, jako je úzkost nebo posttraumatická stresová porucha.
Důsledky pro zdraví a pohodu
Efekt „první noci“ neovlivňuje pouze kvalitu spánku, ale může mít i širší důsledky pro duševní a fyzické zdraví. Špatný spánek může mít vliv na náladu, paměť a schopnost soustředit se následující den. Z dlouhodobého hlediska je nedostatek klidného spánku spojen se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, obezity a cukrovky 2. typu.
Kromě toho může být tento jev zvláště důležitý pro osoby, které často cestují za prací nebo zábavou, protože přerušovaný spánek může ovlivnit jejich celkovou výkonnost a pohodu. Pochopení a zmírnění tohoto účinku by proto mohlo významně zlepšit kvalitu života mnoha lidí.
Možná řešení a tipy
Pro minimalizaci dopadu „efektu první noci“ navrhují odborníci několik praktických strategií. Například přinesení známých předmětů, jako je polštář nebo přikrývka, může pomoci vytvořit útulnější a důvěrnější prostředí. Doporučuje se také udržovat stálý spánkový režim, a to i mimo domov, aby se tělo rychleji přizpůsobilo novému prostředí.
Další strategií je praktikovat před spaním relaxační techniky, jako je meditace nebo hluboké dýchání, aby se snížil stres a úzkost, které mohou v neznámém prostředí vzniknout. V neposlední řadě může ke zlepšení kvality spánku přispět úprava osvětlení a teploty v místnosti tak, aby byla co nejpříjemnější.