Bryan Johnson, miliardář a zakladatel projektu Blueprint, investuje miliony eur do zpomalení stárnutí a sní o nesmrtelnosti. Jeho radikální režim, neustálé testy a vize roku 2039 jako moment „zastavení času“ vyvolávají otázky: kam až může člověk zajít ve jménu vědy – a co všechno tím riskuje?
Bryan Johnson je technologický podnikatel, který nashromáždil jmění díky prodeji společnosti Braintree společnosti PayPal za 740 milionů eur (18 miliard korun). Po tomto obchodu se Johnson rozhodl, že svůj život zaměří na hledání nesmrtelnosti, což ho přimělo investovat miliony eur do vlastní dlouhověkosti. Výsledkem této iniciativy tak byl projekt Blueprint, který kombinuje přísnou dietu, milimetrový spánek a neustálé lékařské testy.
Johnson, vědom si mediálního dosahu svého projektu, jej označil za „operační systém pro zpomalení stárnutí“. Bohužel náklady jsou pro mnohé nedostupné, protože ročně utratí za léčbu, doplňky stravy a testy přibližně 1,9 milionu eur (přibližně 46 milionů korun), což je částka, která vyvolává stejně tak fascinaci jako skepsi. Miliardář má však jasno: „V roce 2039 se pokusím dosáhnout nesmrtelnosti.“
Aby posílil základy svého cíle, podělil se Johnson o to, že jeho biologický věk zůstává už rok stabilní. V současné době je pro něj hlavní výzvou lékařská bezpečnost, protože terapie zaměřené na „přetáčení“ času mohou vést k dalším onemocněním. Johnson zase tvrdí, že lidé mohou dosáhnout stejného bodu jako medúzy nebo jiné nesmrtelné“ bytosti, ale zřejmě zapomíná na jeden detail: lidská biologie je mnohem složitější než některé konkrétní laboratorní případy.
Související článek
Vědci již několik měsíců varují před nebezpečím Johnsonovy vize. Vítají sice zájem, který v některých oborech vyvolává, ale domnívají se, že mediální pozornost a nedostatek výsledků mohou v některých kruzích vést ke škodlivému nezájmu. Zlepšení, která zaznamenal, je totiž obtížné vztáhnout ke konkrétním oborům, což Johnsonovu vizi dále komplikuje.
Sen dosáhnout nesmrtelnosti
Pokud vás jeho příběh zajímá, téměř před rokem vydaný dokumentární film společnosti Netflix Don’t Die (Neumírej) odráží jeho rutinní práci i kontroverze, které ji provázejí. Johnson však před několika měsíci naznačil, že ho provozování Blueprintu jako podniku vyčerpává, a proto uvažoval o jeho prodeji nebo v krajním případě o ukončení činnosti. V podstatě říká, že vedení projektu ho odvádí od jeho poslání a stres, který vytváří, je podle něj negativní.
I’m going to try and achieve immortality by 2039.
— Bryan Johnson (@bryan_johnson) December 16, 2025
One year of time passes and I remain the same biological age.
I invite you to join me.
The search for the fountain of youth is the oldest story ever told. It’s been the dream of dreamers for millennia but always painfully out… pic.twitter.com/BwrU1ckOi6
Kromě svého těla Johnson trvá na tom, že umělá inteligence urychlí medicínu. Jeho prognóza tak otevírá debatu o příslibu, osobním marketingu a především etických hranicích. Pokud se jeho vize naplní, budou miliardáři věnovat nekonečné prostředky na hledání nesmrtelnosti bez ohledu na následky. Johnsonovi se zatím podařilo vrátit čas, ale doufá, že se mu ho v roce 2039 podaří zcela zastavit.
Věda stojící za dlouhověkostí
Touha Bryana Johnsona vzdorovat stárnutí není nová. Lidstvo po celou historii hledalo elixír věčného života. Nedávné vědecké pokroky však vedly k hlubšímu pochopení biologických procesů, které stojí za stárnutím. Výzkum v oblasti genetiky, biotechnologií a regenerativní medicíny odhaluje nové způsoby, jak prodloužit lidský život.
Například telomery, což jsou struktury na koncích chromozomů, se při každém buněčném dělení zkracují a souvisejí se stárnutím. Vědci zkoumají způsoby, jak telomery prodloužit a prodloužit tak život buněk. Kromě toho výzkum omezování příjmu kalorií ukázal, že nízkokalorická strava může u některých organismů prodloužit délku života. Tyto studie jsou však zatím v experimentální fázi a jejich použití u lidí je nejisté.
Editace genů, zejména prostřednictvím technologií, jako je CRISPR, se rovněž zkoumá jako nástroj pro opravu genetických mutací, které přispívají ke stárnutí a nemocem souvisejícím s věkem. Ačkoli je tato technologie slibná, vyvolává značné etické obavy ohledně úpravy lidského genomu.
Etické a sociální důsledky
Cesta k nesmrtelnosti je plná etických a sociálních problémů. Možnost prodloužení lidského života je sice vzrušující, ale zároveň vyvolává otázky týkající se spravedlnosti a dostupnosti. Kdo si bude moci dovolit tuto léčbu? Jak extrémní dlouhověkost ovlivní světovou populaci a zdroje planety?
Snaha o nesmrtelnost by navíc mohla prohloubit stávající nerovnosti. Pokročilé a nákladné léčebné postupy by mohly být dostupné pouze pro bohaté, což by vytvořilo ještě větší rozdíly mezi různými socioekonomickými skupinami. V diskusi o dlouhověkosti je třeba vzít v úvahu také dopad na kvalitu života. Žít déle nemusí nutně znamenat žít lépe a duševní a fyzické zdraví ve stáří zůstává velkým problémem.
Vzhledem k tomu, že Bryan Johnson a další vizionáři pokračují ve zkoumání hranic dlouhověkosti, je nezbytné, aby společnost vedla otevřený dialog o důsledcích těchto pokroků. Snaha o nesmrtelnost není jen vědeckou otázkou, ale také etickou a sociální otázkou, která vyžaduje pečlivé zvážení.