Tajná jednání mezi kubánskými představiteli a USA naznačují, že Havana začíná zvažovat budoucnost bez Madura. Pokud se tyto informace potvrdí, mohlo by jít o zásadní obrat v regionální politice Latinské Ameriky.
Politický, diplomatický a vojenský tlak, který Spojené státy v posledních měsících vyvíjejí na Venezuelu, vyvolal nečekané pohyby v regionálním prostředí. Dva zdroje přímo obeznámené s touto záležitostí agentuře Reuters sdělily, že někteří členové kubánského režimu se v tichosti obrátili na americké představitele, aby prozkoumali možné scénáře pro případ, že Nicolás Maduro opustí moc ve Venezuele.
Zdroje, které hovořily pod podmínkou anonymity, se vyhnuly identifikaci zúčastněných kubánských představitelů nebo podrobnostem o přesném obsahu výměny názorů, ale shodly se na tom, že šlo o rozhovory zaměřené na představu „světa bez Madurova režimu“.
Zpráva poukazuje na to, že tyto kontakty jsou v rozporu s oficiálním postojem Kuby vyjádřeným v komuniké z 25. listopadu, v němž Havana obvinila Washington, že usiluje o násilné svržení venezuelské vlády. Ministr zahraničí Bruno Rodríguez v tomto komuniké označil vojenskou přítomnost USA v regionu za „agresivní“ a varoval, že jakýkoli pokus o zásah proti Madurovi by byl vážným porušením mezinárodního práva a Charty OSN.
USA posilují vojenské zásoby
Spojené státy mezitím zesílily svůj tlak prostřednictvím sankcí, protidrogových opatření, hrozeb intervencí a vojenského nasazení, které zahrnuje letadlovou loď Gerald Ford, osm dalších lodí, ponorku s jaderným pohonem a letouny F-35. Agentura Reuters zdůrazňuje, že toto vojenské posílení výrazně zvýšilo napětí v regionu.
Souběžně s těmito manévry vedl americký prezident Donald Trump nedávno telefonický rozhovor s Nicolásem Madurem, ačkoli se vyhnul veřejnému zveřejnění obsahu hovoru. Agentura Reuters však s odvoláním na čtyři různé zdroje uvedla, že Maduro během tohoto rozhovoru údajně vyjádřil ochotu opustit Venezuelu, pokud mu USA zaručí úplnou amnestii pro něj a jeho rodinu, včetně zrušení sankcí a ukončení klíčového případu u Mezinárodního trestního soudu. Toto zjevné otevření přichází po měsících rostoucí mezinárodní izolace a ekonomického tlaku na jeho vládu.
Kontext těchto jednání je složitý. Vztahy mezi Kubou a Venezuelou byly v minulosti úzké a Kuba poskytovala Venezuele politickou a technickou podporu, zejména v oblastech, jako je zdravotnictví a vzdělávání. Hospodářská krize ve Venezuele však zasáhla i Kubu, která je na venezuelské ropě silně závislá. To by mohlo některé sektory kubánské vlády motivovat k hledání alternativ, které by zajistily hospodářskou stabilitu ostrova.
Na druhou stranu zájem USA o změnu režimu ve Venezuele není nový. Trumpova administrativa zavedla řadu ekonomických a politických sankcí, jejichž cílem je oslabit Madurovu vládu a obvinila ji z korupce a porušování lidských práv. Mezinárodní tlak se zvýšil, přičemž několik zemí uznalo opozičního vůdce Juana Guaidóa za legitimního prezidenta Venezuely. Podpora Madura ze strany venezuelských ozbrojených sil je však klíčovým faktorem jeho setrvání u moci.
Tajný rozhovor může leccos změnit
Role Kuby je v této souvislosti významná. Tento ostrov je strategickým spojencem Venezuely a jakákoli změna jeho postoje by mohla mít značný dopad na politickou dynamiku v regionu. Pokud se tajné rozhovory potvrdí, mohly by naznačovat změnu kubánské strategie, která možná usiluje o vyjednání odchodu, jenž by zaručil její dlouhodobé zájmy.
Je důležité vývoj těchto kontaktů pozorně sledovat, neboť by mohly signalizovat významné změny v regionální politice. Situace ve Venezuele zůstává otázkou, která vyvolává velké mezinárodní obavy, a mezinárodní společenství by uvítalo jakýkoli posun směrem k mírovému, vyjednanému řešení.