Dne 2. prosince 1995 odstartovala do vesmíru sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) Evropské kosmické agentury (ESA) a NASA. Ze svého stanoviště ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země směrem ke Slunci si SOHO užívá nepřetržitý výhled na naši hvězdu. Po dobu téměř tří jedenáctiletých slunečních cyklů poskytuje téměř nepřetržité záznamy o sluneční aktivitě.
„Vynalézavost našich inženýrů, operátorů a vědců, stejně jako mezinárodní spolupráce, ukazují, že tato mise předčila všechna očekávání,“ říká profesorka Carole Mundellová, vědecká ředitelka ESA, a poznamenává, že SOHO překonala „velmi náročné výzvy a stala se jednou z nejdelších vesmírných misí v historii“.
Nicky Fox, zástupce administrátora Ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu, říká, že mise SOHO „je skvělým příkladem neuvěřitelné spolupráce mezi NASA a ESA, a gratuluje týmům obou agentur k „neuvěřitelným 30 letům spolupráce“.
Mise se neobešla bez dramat. Dva a půl roku po startu došlo ke kritické chybě a sonda ztratila kontrolu a kontakt se Zemí. Mezinárodní záchranný tým tři měsíce neúnavně pracoval na jejím nalezení a vyzvednutí.
V listopadu a prosinci 1998 pak selhaly stabilizační gyroskopy kosmické lodi a začal nový závod o záchranu mise.
V únoru 1999 umožnil nový software, aby sonda letěla bez gyroskopů, a od té doby způsobila revoluci ve sluneční vědě.
„SOHO se stala průkopníkem nových oblastí sluneční vědy. Je přelomovým bodem ve studiu kosmického počasí, protože umožnila sledovat Slunce v reálném čase a předpovídat potenciálně nebezpečné sluneční bouře směřující k Zemi, a její odkaz je i nadále vodítkem pro budoucí mise,“ říká Daniel Müller, vědecký pracovník projektu SOHO a Solar Orbiter v ESA.
Poznamenává, že SOHO „nadále denně produkuje vysoce kvalitní data a díky stovkám každoročně publikovaných článků zůstává její vědecká produktivita velmi vysoká.“
SOHO má zásadní význam pro detekci komet, neboť doposud objevila více než 4 000 komet, což z ní činí největšího objevitele komet v historii. Tento aspekt mise poskytl množství údajů o složení a chování těchto nebeských těles a obohatil naše znalosti o sluneční soustavě.
Kromě toho SOHO sehrála klíčovou roli při poznávání výronů koronální hmoty (CME), což jsou obrovské exploze slunečního plazmatu a magnetického pole. Tyto CME mohou mít na Zemi významné účinky, například narušit satelitní komunikaci a energetické sítě. Schopnost sondy SOHO monitorovat a předpovídat tyto sluneční bouře je neocenitelná při zmírňování jejich dopadů na naši planetu.
Dlouhá životnost sondy SOHO také umožnila vědcům studovat dlouhodobé změny na Slunci, což poskytuje bezprecedentní pohled na to, jak se naše hvězda mění v čase. To má zásadní význam nejen pro pochopení vesmírného, ale i pozemského počasí, protože sluneční aktivita ovlivňuje klima naší planety.
Díky svému trvalému odkazu zůstává SOHO pro vědeckou komunitu důležitým nástrojem a její úspěch položil základy pro budoucí sluneční mise, jako je například Solar Orbiter, jehož cílem je dostat se ještě blíže ke Slunci a získat podrobnější údaje.