Warner Music Group se rozhodla přestat bojovat s AI nástroji a uzavřela licenční dohodu se Suno. Klonování hlasů jejích umělců tak dostává legální rámec – ovšem jen se souhlasem a za úplatu. Hudební průmysl vstupuje do nové fáze, kde lidský hlas i umělá inteligence mají svou cenu.
Společnost Warner Music Group se rozhodla přestat bojovat u soudu a spojit se s nepřítelem, aby mohla tuto technologii zpeněžit. Vydavatelství podepsalo licenční smlouvu se společností Suno, která mu umožní legálně používat hlasy a písně svých umělců na této platformě. Tímto krokem se uzavírá otevřený soudní spor a mění se pravidla: klonování hlasů se stává oficiálním, ovšem za předpokladu, že za něj bude zaplaceno.
Potvrzení pochází od zprávy Interesting Engineering, v níž se podrobně uvádí, že tato smlouva není carte blanche. Systém bude fungovat na základě dobrovolného modelu: jsou to sami hudebníci, kdo musí dát výslovný souhlas k tomu, aby stroj trénoval s jejich hlasy výměnou za honorář. Warner tvrdí, že to zaručuje kontrolu umělců, i když nakonec bude záležet na tom, kdo se bude chtít podílet na rozdělování zisku.
Konec otevřeného baru v generativní hudbě
Nejvíce se uživatelů dotkne drastická změna bezplatných účtů. Už žádné generování skladeb a jejich stahování bez zaplacení eura. Pokud máte na Suno bezplatný účet, budete od nynějška moci poslouchat a sdílet pouze v rámci webu. Pokud budete chtít exportovat zvukový soubor, bude nutné mít aktivní placené předplatné.
What Warner Music’s settlement with Suno says about the AI bubble Instead of rolling up their sleeves and preparing for a long slug fest, music labels are curiously keen to work with startups offering consumers tools to create AI-generated music. pic.twitter.com/UgJsJ9nLHp
— Crystal Ball Markets (@crystalballmkt) November 27, 2025
Kromě toho se radikálně změní technologie. Společnost Suno v roce 2026 vyřadí své současné modely a bude používat pouze vyškolené verze s licencovaným obsahem. Odchází od šedé zóny, která umožnila umělé inteligenci vést žebříčky, a zajišťuje, že nástroje jako Suno AI budou fungovat v rámci zákona a zaručí, že nic neunikne, aniž by bylo řádně zpeněženo velkými vydavatelstvími.
Tento zvrat je jen dalším důkazem toho, že průmysl raději zpeněží, než aby se soudil. Společnost Warner akceptuje, že umělá inteligence je zde, aby zůstala, i když někteří manažeři věří, že dělat mainstreamovou hudbu není žádná zábava. Vydavatelství už vědí, jak do tohoto byznysu dostat svou lžíci, čímž se zvyšuje riziko pohlcení umělce, které je běžné pro ty, kteří vidí, že platformy devalvují jejich práci tváří v tvář korporátním ziskům.
Jak to ovlivní menší tvůrce, se teprve uvidí. Vzhledem k tomu, že velká vydavatelství spravují digitální hlasová práva, může dojít k dalšímu oslabení tvůrčí kontroly. Zprostředkovatelé si nakonec zajistí svůj podíl na koláči, což dokazuje, že i když se změní formát distribuce, hierarchie v odvětví zůstane do značné míry nedotčena.
Revoluce umělé inteligence v hudbě
Využití umělé inteligence (AI) v hudbě není novým fenoménem, ale její integrace do hudebního průmyslu nabrala v posledních letech značný spád. Umělá inteligence umožnila rychlejší a efektivnější tvorbu hudby a generování skladeb, které mohou být k nerozeznání od těch vytvořených člověkem. Tato technologie byla použita k analýze hudebních vzorců a vytváření nových skladeb na základě specifických stylů, což nabízí mocný nástroj pro hudebníky a producenty.
Klonování hlasu umělou inteligencí však vyvolalo etické a právní otázky. Schopnost replikovat hlas umělce vyvolává obavy ohledně autenticity a souhlasu. Tato dohoda mezi společnostmi Warner a Suno představuje pokus o řešení těchto obav tím, že zajišťuje, aby umělci měli kontrolu nad používáním svých hlasů a dostávali odpovídající náhradu.
Dopad umělé inteligence na hudbu se vztahuje i na způsob, jakým spotřebitelé s hudbou komunikují. Streamovací platformy začaly využívat algoritmy AI k personalizaci hudebních doporučení, čímž zlepšují uživatelský zážitek tím, že nabízejí hudbu přizpůsobenou jejich osobnímu vkusu. Tím se změnil způsob objevování nové hudby a úloha lidských kurátorů se stala méně významnou.
Integrace umělé inteligence do hudby nakonec vyvolává otázky o budoucnosti kreativity a úloze lidských umělců. Technologie sice nabízí nové možnosti inovací, ale zároveň zpochybňuje tradiční pojetí autorství a originality. Hudební průmysl se nachází na křižovatce, kde musí vyvažovat potenciál technologie s ochranou práv umělců.
Dohoda mezi společnostmi Warner a Suno je příkladem toho, jak se hudební průmysl přizpůsobuje digitálnímu věku a hledá způsoby, jak vydělávat na nových technologiích a zároveň chránit zájmy umělců. S dalším vývojem umělé inteligence bude zásadní stanovit právní a etické rámce, kterými se bude její využívání v hudbě řídit a které zajistí, že bude přínosem jak pro tvůrce, tak pro spotřebitele.