Švédsko po letech digitálního experimentu přehodnocuje svou cestu – výměna učebnic za tablety vedla ke zhoršení výsledků žáků. Ve světle nových dat se znovu otevírá debata o tom, jakou roli by technologie měly ve vzdělávání hrát – a zda by neměly být pouze doplňkem, nikoliv náhradou tradiční výuky.
Švédsko po léta testovalo, co by se stalo, kdyby jeho žáci místo knih používali tablety. Na návrh velkých technologických společností a jejich slibů, že zlepší metody výuky, dala tato evropská země zelenou experimentu, který se snažil zjistit, zda se dočká pozitivního výsledku. Po letech byla nucena toto rozhodnutí přehodnotit, protože zjistila, že známky i výkony studentů se zhoršují. Tento jev vyvolal celosvětovou debatu o úloze technologií ve vzdělávání, v níž je zpochybňována účinnost digitálních nástrojů oproti tradičním metodám.
Podle zprávy UNESCO GEM 2023 jsou důkazy o přínosech školního vzdělávání podporovaného technologiemi nedostatečné a smíšené. Varovala proto před používáním technologií „standardně“ bez skutečných důkazů o jejich pedagogické hodnotě a upozornila na skutečné náklady na digitalizaci tříd. Jelikož jsou tedy částky spojené se zařízeními, školením a údržbou podhodnoceny, dochází nejen k navýšení školního rozpočtu, ale také ke vzniku závislosti, která je prohlubována absencí vyškolených učitelů. UNESCO zdůrazňuje význam dobře naplánované a na důkazech založené implementace, aby se předešlo negativním výsledkům.
Na druhé straně OECD souvislost mezi nadměrným a naopak nedostatečným využíváním technologií ve školním prostředí nalezla. Ať už se tedy jedná o velmi vysoké nebo velmi nízké využití, oba údaje kontrastují s umírněným využitím strukturovaným kolem účelu, přičemž druhá myšlenka vykazuje nejlepší výsledky. Proto sama OECD trvá na tom, že samotný přístup k počítačům nezlepšuje výsledky, ale že klíč spočívá v pedagogice a přípravě učitelů. Zdá se, že klíčem ke zlepšení výuky je vyvážený přístup, kdy se technologie používají jako doplněk, nikoli jako náhrada.
Problém technologií ve třídě
Jeden z hlavních problémů popularizace tabletů, počítačů a chytrých telefonů ve třídě souvisí s životní úrovní žáků. Zatímco někteří z nich nemají k těmto zařízením mimo školní prostředí přístup, jiní s nimi vyrůstají. V důsledku toho se v posledních měsících rozšířily rodinné plány na vzdělávací prostředí a rozvrhy bez obrazovek.
Světová zdravotnická organizace (WHO) například doporučila nepoužívat zobrazovací technologie u dětí mladších jednoho roku a omezila jejich používání na jednu hodinu denně u dětí ve věku od 2 do 4 let. Nejpřekvapivější věc ze všech? Podle různých zpráv a studií odborníci ze Silicon Valley tyto myšlenky prohlubují tuto propast, což se zdá kontraproduktivní: pokud jejich kariéra roste díky oblibě technologických zařízení, proč dávají přednost tomu, aby jejich děti vyrůstaly v prostředí bez technologií? Tento paradox se vysvětluje obavami rodičů z negativního vlivu technologií na kognitivní a sociální vývoj dětí.
Pro mnoho rodičů jsou myšlenky spojené s oddálením expozice technologickým zařízením velmi pozitivní. Říkají, že tak mají možnost upřednostnit kreativitu, jemnou motoriku a praktické učení, což jsou tři dovednosti, které se s raným používáním technologie snižují. Ostatně již zpráva z roku 2011 tento aspekt zdůraznila, když hovořila o zavádění waldorfské metody v Silicon Valley, což je praxe, která vede k tomu, že zaměstnanci společností Google, Apple a HP dávají přednost třídám bez počítačů, dokud nedosáhnou středoškolského věku. Waldorfská metoda se zaměřuje na zážitkové učení a rozvoj mezilidských dovedností a odklání se od závislosti na technologiích.
Steve Jobs jako zastánce myšlenky
Steve Jobs, známý nejen spoluzaložením společnosti Apple, ale také svou posedlostí kontrolovat každý aspekt svého životního prostředí, se vyslovil pro omezení používání technologií v domácnosti. Jeho postoj posílil představu, že navzdory jeho profesi mnoho technologických géniů dává přednost tomu, aby jejich děti vyrůstaly v prostředí bez přístrojů. Důvod? Zřejmě návykový a rozptylující potenciál technologií a dalších produktů. Jobs věřil, že pro vývoj dítěte je zásadní lidská interakce a kritické myšlení, což by obrazovky mohly brzdit.
Navzdory rozšířenému přesvědčení nedávný výzkum odhalil, že většina rodin nezakazuje používání technologií, a proto se hromadně nevyhýbá školám, které zavádějí technologická zařízení. Je tedy pravda, že upřednostňují prostředí bez obrazovek, ale raději prosazují umírněnost a kontrolu než zákazy. Ve skutečnosti mají na rozhodování těchto rodičů vliv i takové aspekty, jako je soukromí a získávání dat. Ochrana osobních údajů je stále větším problémem, protože mnoho zařízení shromažďuje osobní údaje, které by mohly být zneužity.
Mnoho učitelů se proto rozhoduje tak, že než začnou ve třídě používat technologická zařízení, nejprve využijí řadu základních nástrojů. V první řadě se zaměří na aspekty, jako je seberegulace, pozornost, hluboké čtení a sociabilita. Poté se zaměří na digitální nástroje, což je proces, který jim poskytne morální a sociální základy předtím, než se ponoří do světa technologií. V opačném případě by nadměrné používání těchto zařízení mohlo vést k závislosti, která podkopává jejich rozumové schopnosti. Cílem tohoto přístupu je připravit žáky na zodpovědné a vědomé používání technologií a podpořit rovnováhu mezi digitálními a analogovými technologiemi.