Možnost nechat si přirozenou cestou dorůst chybějící zub, která se až dosud zdála být jen science fiction, se rychle blíží realitě. Dva vědecké objevy, které jdou každý svou cestou, ale mají stejný revoluční cíl, otevřely pomyslné dveře k tomu, aby implantáty a zubní náhrady zůstaly navždy za námi.
Zatímco nedávný objev odhalil biologický mechanismus, který řídí tvorbu kořenů chrupu, v Japonsku se již testuje lék pro stejný účel na lidech. První z těchto cest se ve skutečnosti zaměřuje na základní biologii vývoje zubů. Výzkum publikovaný v časopise Nature Communications identifikoval dva typy kmenových buněk, které jsou v tomto procesu zásadní. Studie, provedená prozatím na myších, ukazuje, jak je jedna buněčná linie zodpovědná za tvorbu kořene zubu prostřednictvím proteinu CXCL12, zatímco jiná, která produkuje protein PTHrP, je zodpovědná za tvorbu kotevní kosti v čelisti.
V tomto smyslu není tento objev jen akademickou zajímavostí, ale plánem, který by mohl v budoucnu nasměrovat vývoj biologické léčby šité na míru. Takto detailní pochopení toho, jak se zub buduje ze svého buněčného základu, otevírá dveře k regeneraci kompletních zubů s příslušnými nervy a parodontálními tkáněmi.
Dvě paralelní cesty k nové stomatologii
Na druhou stranu v Japonsku již závod o zubní regeneraci vstoupil do mnohem pokročilejší fáze. Tam tým vědců zahájil klinické zkoušky léku na lidech, jehož cílem je vypěstovat nové zuby zcela odlišným přístupem. Jejich strategie spočívá v blokování aktivity proteinu zvaného USAG-1, jehož funkcí v těle je právě omezovat a zpomalovat vývoj zubů.
Inhibicí této biologické brzdy chtějí vědci stimulovat tvorbu nových zubů u dospělých. Přestože výzkum kmenových buněk má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude moci být testován na lidech, japonská léčba je již v rozhodující fázi. Pokud se výsledky ukáží jako účinné a bezpečné, vědci odhadují, že by mohla být komerčně dostupná do roku 2030 a zahájit novou éru v zubním lékařství.
Budoucí důsledky a výzvy
Regenerace zubů představuje nejen průlom v zubním lékařství, ale mohla by mít také významné důsledky pro kvalitu života lidí. Ztráta zubů má vliv nejen na estetiku, ale může ovlivnit i výživu a celkový zdravotní stav, protože zuby jsou nezbytné pro správné žvýkání. Kromě toho zubní implantáty, ačkoli jsou účinné, nemusí být vhodné pro všechny pacienty kvůli faktorům, jako je nedostatečná hustota kosti nebo již existující zdravotní stav.
Tato slibná oblast výzkumu se však potýká i s významnými problémy. Složitost vývoje zubů znamená, že jakákoli léčba musí být pečlivě navržena tak, aby se zabránilo nežádoucím vedlejším účinkům, jako je růst zubů na nesprávných místech nebo tvorba nežádoucích tkání. Kromě toho bude rozhodujícím faktorem pro zavedení těchto inovací mezi širokou veřejnost přijetí ze strany regulačních orgánů a cenová dostupnost.
Ačkoli je před námi ještě kus cesty, pokrok v oblasti zubní regenerace by mohl radikálně změnit zubní praxi a nabídnout novou naději milionům lidí na celém světě.