Vědci z Oxfordu vyvinuli výživový doplněk, který by mohl zásadně posílit přežití včelstev – v testech se počet dospělých včel zvýšil až 15násobně. V době klimatické nejistoty a úbytku přirozeného prostředí tak přichází naděje pro opylovače, bez nichž je ohrožena potravinová bezpečnost i globální ekosystémy.
Vědci vyvinuli výživový doplněk pro včely medonosné, který by mohl tento hmyz ochránit před dopady klimatických změn a zmenšováním jeho přirozeného prostředí. Při laboratorních testech včelstva, která dostávala tuto potravu, vyprodukovala až 15krát více potomků, kteří dosáhli dospělosti, než ta, která potravu nedostávala.
Včely medonosné mají pro zemědělství zásadní význam: podílejí se na opylování přibližně 70 % hlavních světových plodin. Jejich populace však již několik let klesají v důsledku nedostatku živin, šíření virů, extrémních povětrnostních podmínek a dalších faktorů.
„Tento technologický průlom poskytuje včelám všechny živiny, které potřebují k přežití, což znamená, že je můžeme krmit i v případě, že není dostatek pylu,“ uvedla pro BBC News profesorka Geraldine Wrightová z Oxfordské univerzity, která projekt vede. „Je to opravdu velký úspěch,“ dodala.
Alarmující úbytek kolonií
V zemích, jako jsou Spojené státy, se roční úbytek včelstev v posledním desetiletí pohybuje mezi 40 a 50 procenty a odborníci očekávají, že se situace bude zhoršovat. Ve Spojeném království mají včelaři také vážné následky.
Nick Mensikov, předseda sdružení včelařů Cardiff, Vale and Valleys ve Walesu, řekl BBC News, že minulou zimu přišel o 75 % svých včelstev. „Přestože včelstva byla plná potravy, včel ubylo. Většina včel přežila do ledna a února, pak zmizely,“ řekl.
Klíčová role sterolů
Základem potravy včel je pyl a nektar, které jsou bohaté na živiny, jako jsou steroly, což je druh lipidů klíčový pro jejich vývoj. Během zimy jsou závislé na medu uloženém v úlu. Když je medu málo, včelaři jim často dávají cukr a bílkovinné doplňky, ale tyto směsi postrádají potřebné mikroživiny, což se rovná neúplné stravě u lidí.
Oxford scientists have developed a yeast-based “superfood” containing all six essential sterols bees need, boosting baby bee survival by up to 15 times in trials. Larger field tests are planned, and the supplement could reach beekeepers within two years. pic.twitter.com/eB19DVjp0I
— crazy for facts (@crazyforfacts) August 22, 2025
Velkou výzvou bylo umělé namnožení sterolů. Po 15 letech výzkumu se týmu Wrightové podařilo určit, které z nich jsou pro včely nezbytné, a jak je vyrobit. Pomocí technik úpravy genů navrhli kvasinky schopné produkovat všech šest základních sterolů.
„Je to průlom. Když se mému studentovi podařilo navrhnout kvasinky, které by steroly vytvářely, poslal mi obrázek výsledného chromatogramu. Stále ho mám na stěně své kanceláře,“ řekl profesorka Wrightová.
Slibné výsledky v laboratoři
Po tři měsíce byly včelstva v oxfordské laboratoři krmena touto „superpotravinou“. Výsledky byly jasné: včelstva, která ji dostávala, měla až 15krát více včelího plodu, který dosáhl dospělosti.
„Když mají včely kompletní výživu, měly by být zdravější a méně náchylné k nemocem,“ řekla Wrightová, a dodala, že tento doplněk by mohl mít význam v létě, jako je to současné, kdy kvetoucí rostliny přestávají produkovat pyl dříve než obvykle.
„Je to velmi důležité v letech, kdy léto přichází brzy a včely nebudou mít dostatek pylu a nektaru, aby přečkaly zimu,“ řekla. „Čím více měsíců budou bez pylu, tím větším výživovým stresem budou trpět, což znamená, že včelaři budou mít přes zimu větší ztráty těchto včel.“
Dalším krokem bude provedení rozsáhlých testů, které ověří dlouhodobé účinky. Pokud se výsledky potvrdí, mohl by být doplněk včelařům a zemědělcům k dispozici do dvou let. Projekt vedla Oxfordská univerzita ve spolupráci s Královskou botanickou zahradou v Kew, Greenwichskou univerzitou a Dánskou technickou univerzitou.
Dopad úbytku včel
Úbytek včel má vliv nejen na zemědělskou produkci, ale také na celosvětovou biologickou rozmanitost. Včely jsou klíčovými opylovači mnoha planě rostoucích rostlin a jejich vymizení by mohlo vést k významnému úbytku rostlinných druhů. To by následně ovlivnilo živočichy, kteří jsou na těchto rostlinách závislí jako na potravě a úkrytu, což by mělo dominový efekt na ekosystémy.
Úbytek včel by navíc mohl mít významné hospodářské důsledky. Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ekonomická hodnota opylování hmyzem celosvětově odhaduje na stovky miliard dolarů ročně. Úbytek včel by mohl zvýšit náklady na zemědělskou produkci a snížit dostupnost některých potravin, což by ovlivnilo celosvětovou potravinovou bezpečnost.
Další iniciativy na záchranu včel
Kromě vývoje této superpotraviny probíhají i další iniciativy na ochranu včel. Některé organizace podporují vytváření včelám přátelských stanovišť, jako jsou zahrady a parky s původními rostlinami, které poskytují nektar a pyl. Zavádějí se také opatření na omezení používání pesticidů, které jsou pro včely škodlivé.
Evropská unie například zakázala používání některých neonikotinoidů, což je druh pesticidu, který je spojován s úbytkem včel. Ve Spojených státech některé státy zavedly programy na ochranu opylovačů, které zahrnují výsadbu divokých květin a ochranu přírodních stanovišť.
Budoucnost včelařství
Vývoj této superpotraviny by mohl změnit včelařství tím, že poskytne další nástroj pro včelaře, kteří se snaží udržet svá včelstva zdravá. Je však důležité si uvědomit, že řešení úbytku včel není univerzální. Vyžaduje holistický přístup, který zahrnuje ochranu stanovišť, omezení pesticidů a podporu udržitelných zemědělských postupů.
V konečném důsledku je přežití včel zásadní nejen pro zemědělství, ale také pro zdraví našich ekosystémů a biologickou rozmanitost planety. Iniciativy, jako je Oxfordská superpotravina, jsou důležitým krokem správným směrem, ale k zajištění udržitelné budoucnosti včel, a tím i nás samotných, je zapotřebí celosvětového úsilí.