Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí mezihvězdný objekt v dějinách astronomie, se dočasně ukryla za Sluncem. Až se v listopadu vrátí na oblohu, čeká ji finální pozorovací okno – a s ním i šance odhalit, jak vypadal vesmír dávno před vznikem Sluneční soustavy.
Od svého objevu v červenci letošního roku upoutala kometa 3I/ATLAS pozornost astronomů a pozorovatelů oblohy na celém světě. Její průlet sluneční soustavou vzbudil nejen zvědavost veřejnosti, ale také údiv vědecké komunity, která v ní vidí jedinečnou příležitost ke studiu materiálu, který se zformoval dávno před vznikem Země. Avšak právě ve chvíli, kdy se začaly objevovat další otázky, kometa zmizela za svitem Slunce, což si vynutilo dočasné přerušení pozorování.
3I/ATLAS je po ʻOumuamua (2017) a 2I/Borisov (2019) teprve třetím mezihvězdným objektem, který byl kdy objeven. Na rozdíl od „lokálních“ komet, které obíhají kolem našeho Slunce po předvídatelných drahách, tito návštěvníci pocházejí z mezihvězdného prostoru, tj. mimo naši sluneční soustavu. Prozrazuje je jejich rychlost a složení: pohybují se příliš rychle na to, aby byly gravitačně vázány na Slunce.
Objev 3I/ATLAS umožnila série pozorování provedených počátkem roku 2025 pomocí systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) Havajské univerzity, stejného systému, který odhalil další blízká tělesa potenciálně nebezpečná pro Zemi.
Co však tuto kometu odlišuje, není jen její původ, ale také její stáří. Podle výpočtů několika týmů, včetně Cambridgeské univerzity a Evropské jižní observatoře, se materiál, z něhož se skládá, mohl zformovat před více než 7 miliardami let, tedy ještě před zrodem našeho Slunce.
Záře Slunce jako nevyhnutelná překážka
Právě teď ho teleskopy sledující jeho dráhu nemohou pozorovat. 3I/ATLAS se skryl za intenzivním slunečním světlem, což je situace známá jako „sluneční konjunkce“, která brání detekci těles v blízkosti zorného pole Slunce. Nejde o neobvyklý jev, ale pro vědce, kteří doufali, že budou moci pokračovat ve sběru dat o jejím chemickém složení a chování, je to frustrující přestávka.
Do té doby pozorování odhalila, že kometa je neobvykle aktivní, s ohonem prachu a plynu, který je rozsáhlejší, než se u mezihvězdného objektu očekávalo. Snímky pořízené marťanskými rovery Perseverance a Zhurong dokonce ukázaly záři viditelnou z povrchu rudé planety– to je historická událost, protože ještě nikdy předtím nebylo mezihvězdné těleso vyfotografováno z jiné planety.
Kdy o 3I/ATLAS ještě uslyšíme?
Astronomové odhadují, že 3I/ATLAS bude opět viditelný od poloviny listopadu, až se dostatečně vzdálí od slunečního záření. V té době obnoví sledování pozemní i kosmické dalekohledy, včetně vesmírného dalekohledu Jamese Webba a Velmi velkého dalekohledu v Chile.
Vědecké cíle jsou jasné: přesněji určit její izotopové složení, typ ledu a prachu, který obsahuje, a zda se její struktura liší od komet ve sluneční soustavě. Někteří vědci doufají, že 3I/ATLAS poskytne vodítka o tom, jak se formovaly první planetární systémy v galaxii, nebo dokonce o procesech, které daly vzniknout základním složkám života.
Navíc její mírně zakřivená, ale přesto hyperbolická trajektorie při přibližování ke Slunci naznačuje, že po krátkém průletu naším kosmickým sousedstvím definitivně opustí sluneční soustavu a bude pokračovat v mezihvězdné pouti. Pozorovací okno bude krátké, ale nesmírně cenné.
Kromě vědeckých údajů je 3I/ATLAS symbolickou připomínkou lidského pokroku za pouhých několik století. „Za 400 let jsme se od pozorování hvězd dostali k pozorování objektů přicházejících z jiných hvězdných soustav,“ řekl britský částicový fyzik Brian Cox v rozhovoru pro BBC.
Až sluneční záře pohasne a 3I/ATLAS se opět objeví na obloze, světové dalekohledy budou opět namířeny jeho směrem. Bude to krátký návrat před definitivním rozloučením s jedním z nejzáhadnějších objektů, jaké kdy byly v naší galaxii zdokumentovány.
Význam mezihvězdných komet
Mezihvězdné komety, jako je 3I/ATLAS, jsou víc než jen vesmírní cestovatelé; jsou to časové kapsle, které nesou informace o podmínkách vesmíru v jeho nejranějších fázích. Složení těchto komet může poskytnout vodítka o vzniku hvězd a planet v jiných hvězdných systémech. Studiem těchto objektů se vědci mohou dozvědět více o rozmanitosti procesů, které probíhaly v různých částech galaxie.
Kromě toho by přítomnost organických sloučenin v kometách, jako je 3I/ATLAS, mohla vrhnout světlo na teorii panspermie, která předpokládá, že život na Zemi mohl být zaset kometami a asteroidy nesoucími organické molekuly. Tato teorie, ačkoli se o ní stále diskutuje, získala na zajímavosti v souvislosti s objevem aminokyselin a dalších složitých molekul na kometách ve sluneční soustavě.
Studium 3I/ATLAS a dalších mezihvězdných objektů připomíná, že vesmír je dynamické a neustále se měnící místo. Každý nový objev nás posouvá o krok blíže k pochopení našeho místa ve vesmíru a původu samotného života.