Ekonomické zbraně v éře moderních konfliktů: Čína a její dominace ve vzácných zeminách

Když se v USA mluví o zbraních, je snadné si představit rakety Tomahawk nebo ponorková dramata ve stylu Rudého října, ale to bylo předtím, než v USA vzrostla jiná obava: ekonomické zbraně v čele s čínskými vzácnými zeminami. Vzhledem k tomu, že Čína kontroluje velkou část svého vývozu, přístup k těmto nerostným surovinám se stal státní záležitostí.

Velké technologické společnosti, včetně těch vojenských, sní o nevyčerpatelném zdroji vzácných zemin pro tvarování magnetů, baterií a čipů, které má Čína, alespoň prozatím, pod kontrolou. Ve skutečnosti i na jejich vývozu nadále vydělávají. Jak přiznal bývalý americký ministr obchodu Wilbur Ross uvedl, že i když je výrobek vyroben mimo Čínu, stačí mít 0,1 % kovů čínského původu k tomu, aby Čína vyžadovala licence.

Související článek

Válka jako videohra: Ukrajinci získávají body za likvidaci nepřátel

• Karel Smělý

Většina útoků dronů probíhajících na rusko-ukrajinské frontě mine svůj cíl. Spolehlivou alternativou se stala gamifikace situace pomocí bodového systému.

Vzácné zeminy jako ekonomická zbraň

Vzhledem k tomu, že Čína kontroluje přibližně 90 % rafinace těchto stále důležitějších vzácných zemin pro průmysl elektromobilů, obnovitelných zdrojů energie, elektroniky a dokonce i pro obranné společnosti, mnozí by si mohli myslet, že hlavním problémem je přístup k těmto materiálům. Že Čína dostala kouzelnou hůlku vzácných zemin, a proto ovládá hru. Není tomu tak.

"The Middle East has oil and China has rare earths." – Deng Xiaoping 1992

"Beginning in the late 20th century, China prioritized the development of its rare earth mining and processing capabilities."

"This allowed them to undercut global competitors and build a near-monopoly… pic.twitter.com/LkVFwxkP1J

— Nightingale Associates (@FCNightingale) October 16, 2025

V čem asijská země vyniká nad ostatními, je právě tato rafinace a výroba, vyhýbání se ekologickým normám, které jsou stanoveny oblastmi, jako je Evropská unie, a především provádění této práce za ceny, které jsou natolik konkurenceschopné, že se nevyplatí vstupovat do války, která by jim tuto moc vyrvala.

Pokud zprávy o obchodních odvetných opatřeních v podobě cel v posledních letech přitvrdily, není to kvůli hegemonické vojenské síle, ale kvůli tomu, že „vzácné zeminy jsou pro Čínu užitečnou zbraní“, jak zdůrazňuje Ross. Velkou část obav, které v USA vzbuzuje proces, který tyto licence vyžadují, a to, jak by země mohla strategicky zdržovat jejich schvalování.

Možnost, že by tato zpoždění a nedostatek materiálů mohly nakonec ovlivnit americký technologický a obranný průmysl, je pro bývalého ministra velmi pravděpodobná: „Nikdo přesně neví, jak velké množství vzácných zemin americké společnosti nashromáždily. Ale pravděpodobně by došlo k určitým odstávkám, pokud by tato patová situace pokračovala“. Pokud by k takovému scénáři nakonec došlo, je představa, že technologické a automobilové továrny zpomalí svůj provoz, stále méně pochybnou možností.

Víc než jen ekonomika a průmysl

Dopad vzácných zemin navíc přesahuje rámec ekonomiky a průmyslu. Tyto nerosty mají zásadní význam pro přechod na čistou energii, neboť jsou nezbytnými součástmi větrných turbín a elektrických vozidel. Závislost světa na čínských vzácných zeminách by mohla zpomalit celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu, pokud by byl přístup k těmto materiálům omezen. Mezinárodní energetická agentura zdůraznila význam diverzifikace zdrojů dodávek vzácných zemin pro zajištění udržitelné energetické budoucnosti.