Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS zaskočil vědce neobvykle přesnou trajektorií téměř přesně v rovině sluneční soustavy – pravděpodobnost takového jevu je nižší než 1 %. Zpožděné vyjádření NASA jen zvyšuje napětí kolem fenoménu, který zpochybňuje naše dosavadní chápání vesmíru.
Zveřejnění údajů NASA o nejnovější velké záhadě vesmíru je již dávno na spadnutí. Americká vesmírná agentura zpoždění přičítá kombinaci interních faktorů, včetně nedávného částečného uzavření vlády ve Spojených státech a krátkých lhůt nutných pro zpracování vědeckých informací. Toto zpoždění v jejích zjištěních znervózňuje světovou astronomickou komunitu.
NASA však není jediná, kdo upírá svůj zrak k obloze. Očekávání hlavních vesmírných velmocí planety jsou vysoká. Od Evropské vesmírné agentury (ESA) až po její protějšky v Číně a Spojených arabských emirátech – všichni mobilizovali své přístroje k pozorování jevu, který zpochybňuje to, co dosud víme o našem vesmírném sousedství.
Objektem takového zájmu je skutečně 3I/ATLAS, nový mezihvězdný návštěvník, který byl 3. října detekován při průletu oběžnou dráhou Marsu. Není první, který k nám dorazil z oblasti mimo naši soustavu, ale jeho chování zmátlo odborníky, kteří stojí před skutečným rébusem, jak vysvětlit jeho původ a povahu. Tato zvláštnost vedla NASA i ESA k potvrzení, že mezihvězdný objekt 3I/ATLAS je „velmi vzácný„, což zintenzivnilo úsilí o pochopení jeho povahy.
🚨3I/ATLAS just passed Mars: ESA caught it on camera.
A fuzzy white sphere drifting through the Martian sky.
This is the closest view of an interstellar object ever captured from another planet.
Let’s talk about what’s next. 🧵👇#3IAtlas #ESA #Mars #NASA #InterstellarComet pic.twitter.com/h2MSUMPn1F— Skywatch Signal (@UAPWatchers) October 8, 2025
Skutečná záhada spočívá v jeho neobvyklé trajektorii. Těleso se pohybuje v téměř dokonalém souladu s rovinou, v níž obíhá Země a ostatní planety, známou jako ekliptika. Jeho sklon je pouhých 4,89 stupně, což je tak mimořádně nízká hodnota, že pravděpodobnost jeho výskytu čistě náhodou je menší než 1 %.
Trajektorie, která se vymyká kosmickým modelům
V tomto ohledu tato zvláštnost kontrastuje se svými známými předchůdci. Slavný 1I/’Oumuamua měl sklon 123 stupňů, zatímco 2I/Borisov měl sklon 44 stupňů. Oba údaje podle harvardského vědce Aviho Loeba mnohem lépe odpovídají tomu, co bychom očekávali od bludného objektu přilétajícího z hlubin vesmíru bez předem stanoveného kurzu.
Astronomové navíc již vyloučili jedno z nejzřejmějších vysvětlení: že by jeho dráha byla náhodně vyrovnána s rovinou Mléčné dráhy. Rovina naší sluneční soustavy je asi o 60 stupňů odkloněna od galaktické roviny, takže tato hypotéza záhadu neřeší. Cesta 3I/ATLAS prozatím zůstává nevyřešenou záhadou a podněcuje nejrůznější vědecké spekulace.
Povaha mezihvězdných objektů
Pro lepší pochopení singularity 3I/ATLAS je důležité vzít v úvahu kontext mezihvězdných objektů. Tato tělesa jsou úlomky materiálu, které pocházejí z jiných hvězdných soustav a z nějakého důvodu byly vyvrženy ze svých domovských systémů. Astronomové se domnívají, že v galaxii se potulují miliony těchto objektů, ale jejich detekce je vzhledem k jejich malým rozměrům a rozlehlosti vesmíru velmi obtížná.
Prvním identifikovaným mezihvězdným objektem byl v roce 2017 objekt 1I/’Oumuamua, který vědce překvapil svým protáhlým tvarem a nevysvětlitelným zrychlením směrem od Slunce. Po tomto objevu následoval v roce 2019 objev 2I/Borisov, který se více podobal typické kometě sluneční soustavy. Příchod 3I/ATLAS přidává do našeho chápání těchto vesmírných cestovatelů novou vrstvu složitosti.
Možná vysvětlení a teorie
Pohyb komety 3I/ATLAS dal podnět k několika teoriím. Někteří vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o úlomek planety nebo měsíce, který byl vyvržen ze svého původního hvězdného systému v důsledku extrémních gravitačních interakcí. Jiní navrhují, že by mohlo jít o mezihvězdnou kometu s neobvyklým chováním v důsledku jejího unikátního chemického složení.
Profesor Avi Loeb, známý svými odvážnými teoriemi, nadnesl možnost, že 3I/ATLAS je artefaktem vyspělé mimozemské civilizace. Ačkoli je tato myšlenka velmi spekulativní, zdůrazňuje potřebu zachovat si otevřenou mysl tváří v tvář jevům, které se vymykají našemu současnému chápání.
Budoucnost mezihvězdného výzkumu
Objevení objektů, jako je 3I/ATLAS, zdůrazňuje význam zlepšování našich astronomických pozorovacích schopností. Vědci doufají, že se spuštěním pokročilejších teleskopů, jako je například vesmírný teleskop Jamese Webba, získají přesnější údaje o těchto objektech a odhalí záhady, které skrývají.
Kromě toho by se budoucí mise mohly pokusit tyto mezihvězdné návštěvníky zachytit nebo blíže prozkoumat a získat tak cenné informace o jejich složení a původu. Do té doby bude 3I/ATLAS i nadále připomínat, jak málo toho víme o obrovském vesmíru kolem nás.