V roce 2005 objevila mise NASA-Evropské kosmické agentury (ESA) Cassini-Huygens první důkazy, že jeden ze Saturnových měsíců, Enceladus, ukrývá pod svým ledovým povrchem skrytý oceán.
Tento objev byl učiněn na základě pozorování proudů vody vycházejících z trhlin poblíž jižního pólu měsíce a vyvrhujících zrnka ledu do vesmíru. Tato zrnka, menší než zrnka písku, někdy dopadají zpět na povrch měsíce, zatímco jiná unikají a přispívají k tvorbě Saturnova prstence E.
Díky novým údajům ze sondy Cassini identifikoval tým vědců ESA nové složité organické molekuly vycházející z Enceladu. Tento objev je jasným znamením, že v jeho podpovrchovém oceánu probíhají složité chemické reakce. Některé z těchto reakcí by mohly být součástí řetězců, které vedou ke vzniku ještě složitějších a potenciálně biologicky významných molekul.
Co se děje na Enceladu
Podle vedoucího týmu Nozaira Khawaji studie publikovaná v časopise Nature Astronomy posiluje potřebu mise ESA na oběžnou dráhu Enceladu a přistání na jeho povrchu.
„Cassini při průletu nad Saturnovým prstencem E neustále detekovala vzorky z Enceladu,“ uvedl Khawaja v prohlášení. „V těchto ledových zrnkách jsme již nalezli mnoho organických molekul, včetně prekurzorů aminokyselin.“
Ledová zrnka v prstenci mohou být stará stovky let. Jak stárla, mohla být erodována, a tedy pozměněna intenzivním vesmírným zářením. Vědci chtěli prozkoumat čerstvá zrnka vyvržená mnohem nedávno, aby lépe pochopili, co přesně se v oceánu Enceladu děje.
Scientists studying data from Cassini just announced today that they have discovered the presence of new complex organic molecules spewing from the subsurface ocean of Saturn’s moon Enceladus, increasing the prospect that it harbours life pic.twitter.com/yMJZOK9OB5
— Black Hole (@konstructivizm) October 1, 2025
Naštěstí jsme již měli k dispozici data. V roce 2008 sonda Cassini prolétla přímo nad ledovým příkrovem. Nedotčená zrnka vyvržená jen několik minut předtím narazila do přístroje CDA (Cosmic Dust Analyser) sondy rychlostí přibližně 64 800 km/h. Jednalo se nejen o nejčerstvější ledová zrnka, která kdy Cassini detekovala, ale také o nejrychlejší. A na rychlosti záleží.
„Ledová zrnka obsahují nejen zmrzlou vodu, ale také další molekuly, včetně organických látek,“ vysvětluje Khawaja. Při nižších rychlostech dopadu se led rozpadá a signál ze shluků molekul vody může zakrýt signál z některých organických molekul. Když však ledová zrnka narazí rychle na CDA, molekuly vody se neshlukují a my máme možnost tyto dříve skryté signály vidět.
Trvalo roky, než se podařilo shromáždit informace z předchozích průletů a použít je k rozluštění těchto dat. Nyní však Khawajaův tým odhalil, jaké molekuly byly přítomny v čerstvých ledových zrnech. Pozorovali, že některé organické molekuly, které již byly nalezeny rozmístěné v prstenci E, byly přítomny i v čerstvých ledových zrnech. To potvrzuje, že vznikly v oceánu Enceladu.
Významný vědecký objev
Nalezli také zcela nové molekuly, které dosud nebyly v ledových zrnech Enceladu pozorovány. Podle interpretace chemiků mezi nově zjištěné molekulární fragmenty patřily alifatické sloučeniny, (hetero)cyklické estery/alkeny, ethery/ethyly a předběžně i sloučeniny obsahující dusík a kyslík. Na Zemi se tytéž molekuly účastní řetězců chemických reakcí, které nakonec vedou ke vzniku složitějších molekul nezbytných pro život.
„Existuje mnoho možných cest, kterými se organické molekuly, jež jsme nalezli v datech ze sondy Cassini, dostávají k potenciálně biologicky významným sloučeninám, což zvyšuje pravděpodobnost, že je měsíc obyvatelný,“ uzavírá Khawaja.
Tyto molekuly nalezené v nově vyvrženém materiálu dokazují, že složité organické molekuly, které sonda Cassini detekovala v Saturnově prstenci E, nejsou pouze produktem dlouhého působení vesmíru, ale jsou snadno dostupné v oceánu Enceladu.
Zjištění sondy Cassini jsou cenná pro plánování budoucí mise ESA věnované Enceladu. Studie pro tuto ambiciózní misi již byly zahájeny. V plánu je přelet nad tryskami a dokonce přistání na jižním pólu měsíce za účelem sběru vzorků. Tým vědců a inženýrů již zvažuje výběr moderních vědeckých přístrojů, které by sonda nesla. Tento nejnovější výsledek, získaný díky CDA, pomůže při rozhodování.
Enceladus splňuje všechny požadavky na obyvatelné prostředí, které by mohlo podporovat život: přítomnost kapalné vody, zdroj energie, specifický soubor chemických prvků a složitých organických molekul. Mise, která by prováděla měření přímo z povrchu Měsíce při hledání známek života, by nabídla evropské agentuře a světu významné místo ve vědě o sluneční soustavě.
Ale i nenalezení života na Enceladu by bylo významným objevem, protože vyvolává vážné otázky, proč život v takovém prostředí neexistuje: „Je možný, když jsou k tomu vhodné podmínky,“ uvádí studie.