Nové důkazy nalezené v horninách starých 540 milionů let naznačují, že jedni z nejstarších živočichů na Zemi byli pravděpodobně předky moderních mořských hub.
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) v USA publikovali v časopise PNAS studii, podle níž lze v dávných horninách vysledovat chemické zkameněliny předků moderních demospongů. Demospongy jsou formou běžných hub, které patřily mezi první mnohobuněčné živočichy, kteří se vyvinuli, ačkoli není přesně známo, kdy vznikly. Tým geochemiků z MIT identifikoval chemické zkameněliny, které po sobě mohly zanechat dávné houby v horninách starých více než 541 milionů let.
Chemická fosilie je pozůstatek biomolekuly, která vznikla v živém organismu a byla pohřbena, přeměněna a uchována v sedimentech, někdy po dobu stovek milionů let, vysvětluje MIT ve svém sdělení. Nově identifikované chemické fosilie jsou zvláštní typy steranů, geologicky stabilní formy sterolů, jako je cholesterol, které se nacházejí v buněčných membránách složitých organismů.
Vědci vystopovali tyto speciální sterany u současných demospongí, které žijí v oceánech jako měkké, houbovité filtrující živočichy, a je možné, že jejich předkové měli podobné vlastnosti.
Výzkumník z MIT Roger Summons, jeden z autorů článku, říká, že neví přesně, jak tyto organismy v té době vypadaly, ale „určitě žily v oceánu, měly měkké tělo“ a předpokládají, že neměly křemičitou kostru.
Objev specifických chemických fosilií hub poskytuje „pádný důkaz, že předkové demospongů patřili mezi první živočichy, kteří se vyvinuli, a to pravděpodobně dlouho před ostatními hlavními skupinami živočichů na Zemi,“ uvádí se v poznámce.
Nová studie navazuje na zjištění, která skupina publikovala v roce 2009, kdy identifikovala první chemické fosilie, které podle všeho pocházejí z dávných hub.
Stejně jako ve své předchozí práci hledali vědci chemické fosilie v horninách z období ediakaru (pozdní neoproterozoikum) na východní Sibiři, v solné pánvi v jižním Ománu a v pánvi Bikaner-Nagaur v západní Indii.
Při analýzách hledali stopy steranů, geologicky stabilní formy sterolů, které se vyskytují u všech eukaryot, a našli C31 (s 31 atomy uhlíku) a C30.
Po různých testech a směrech zkoumání dospěli ke zjištěním, která „silně podporují“ myšlenku, že sterany nalezené ve starých horninách byly vytvořeny živými organismy, nikoli geologickými procesy.
„Máme tři vzájemně se doplňující a konzistentní linie důkazů, které ukazují na to, že tyto houby patří mezi první živočichy, kteří se na Zemi objevili,“ uvedl Summons.
Nyní, když tým prokázal, že steroly C30 a C31 jsou spolehlivými znaky dávných hub, plánuje hledat tyto chemické zkameněliny v dávných horninách z jiných oblastí světa.
Zatím mohou pouze usuzovat, že sedimenty a houby vznikly někdy v období ediakaru, ale s větším počtem vzorků budou mít šanci přesně určit, kdy se zformovali někteří z prvních živočichů.
Tento objev nás nejen přibližuje k lepšímu pochopení raného vývoje života na Zemi, ale také vyvolává fascinující otázky, jak tyto primitivní organismy mohly ovlivnit vývoj raných mořských ekosystémů. Jako filtrující živočichové mohly houby hrát klíčovou roli při čištění oceánů, což umožnilo rozvoj dalších mnohobuněčných organismů. To by mohlo znamenat, že jejich evoluce byla nejen milníkem v historii života, ale také katalyzátorem diverzifikace složitějších forem života.
Budoucí výzkum by se mohl zaměřit na to, jak tito raní živočichové interagovali se svým prostředím a jaké další typy života s nimi koexistovaly. To pomůže nejen rekonstruovat strom života, ale také poskytne cenné informace o tom, jak by se život mohl vyvíjet na jiných planetách s podmínkami podobnými těm na rané Zemi.