Archimédův palimpsest je důkazem, že lidstvo mohlo mít mosty, mrakodrapy a dokonce i teoretickou fyziku mnohem dřív – nebýt nešťastného zničení originálních spisů.
Více než 1 800 let předtím, než Isaac Newton a Gottfried Leibniz vyvinuli počty, které nám umožnily vytvářet megastavby v podobě mostů a mrakodrapů, kombinatorické teorie, které vedly k programování, datové vědě nebo umělé inteligenci a které nás samozřejmě také nasměrovaly na cestu k dobývání vesmíru, lidstvo již tyto znalosti mělo. Bohužel někteří mniši je nechtěně zničili.
Kniha, dnes známá jako Archimédův palimpsest, obsahovala nejstarší známý přístup k tomu, co dnes známe jako kombinatorickou matematiku. Základ, na němž je založeno naše moderní inženýrství v podobě teoretické fyziky schopné vypočítat plochy a objemy a, zhruba řečeno, matematiky potřebné k tomu, abychom dnes ve škole dokázali odvodit, jak dlouho trvá vlaku cesta z bodu A do bodu B. To vše existovalo již od 2. století př. n. l., ale nešťastným nedopatřením jsme o to přišli.
Staletí pokroku vymazána kvůli psaní chvalozpěvů
Když v roce 1906 dánský filolog Johan Ludvig Heiberg studoval středověké rukopisy, narazil na modlitební knihu, která ho zaujala. Pod tím, co napsali mniši ve 13. století, se filologovi podařilo identifikovat část vymazaného Archimédova textu, který odpovídal jednomu z jeho ztracených děl, Metodě mechanických teorií.
Po více než 90 letech, kdy byl rukopis nezvěstný, se jej podařilo znovu získat v aukci, v níž jej anonymní kupec získal za 2 miliony dolarů (asi 42 milionů korun). Pomocí moderních technik využívajících ultrafialové, infračervené a rentgenové světlo vědci objevili matematický text ukrytý v pergamenu. Převratný objev schopný změnit dějiny lidstva, který bohužel přišel příliš pozdě.
Na obranu oněch mnichů je třeba poznamenat, že když svitek v Konstantinopoli před několika staletími ničili, pravděpodobně ve skutečnosti nevěděli, co mají před sebou. Pergamen byl v té době drahým a nedostatkovým zbožím, a tak se starověké texty často seškrabávaly a znovu používaly k tvorbě náboženských knih.
Praxe opětovného používání pergamenu byla známá jako palimpsest, což nakonec vedlo k názvu Archimédův palimpsest, pod nímž je tento slavný archeologický kousek znám dodnes. Bohužel se nikdy nedozvíme, co by se stalo, kdyby tyto výpočty nebyly vymazány, ani jaké další pokroky či zjevení se skrývají mezi všemi těmi recyklovanými knihami, které dnes slouží jako sbírky žalmů a modliteb.
Archimédův odkaz a jeho vliv na moderní vědu
Archimedes, jeden z největších matematiků a inženýrů starověku, byl nejen průkopníkem v oblasti počtů a geometrie, ale položil také základy mnoha technologií, které dnes považujeme za samozřejmé. Jeho principy pákového efektu a vztlaku jsou základními poznatky moderní fyziky. Vliv jeho spisů však přesahuje rámec základní mechaniky. Objev Archimédova palimpsestu odhalil, že Archimedes vytvořil koncepty, které předznamenaly integrální a diferenciální počet, a to dlouho předtím, než Newton a Leibniz v 17. století tyto myšlenky formalizovali.
Archimédův palimpsest obsahoval také díla jako „O plovoucích tělesech“ a „Metoda mechanických vět“, která ukazují jeho schopnost inovativně aplikovat matematiku na fyzikální problémy. Tyto texty jsou nejen svědectvím o jeho genialitě, ale také nám připomínají potenciál lidstva pro vědecký pokrok, pokud jsou znalosti minulosti uchovávány a studovány.
Archimédův palimpsest je dnes připomínkou důležitosti zachování našeho kulturního a vědeckého dědictví. Pokroky v zobrazovacích a analytických technologiích umožnily vědcům obnovit starověké texty, které byly považovány za navždy ztracené, a otevřely tak nové možnosti, jak pochopit a ocenit přínos našich předků k vědě a technice.