Vědecká komunita vede vášnivou debatu o povaze nového mezihvězdného objektu 3I/ATLAS. Tento záhadný návštěvník, třetí svého druhu, který byl kdy v naší sluneční soustavě pozorován, znovu rozpoutal polemiku o tom, zda se jedná o přírodní jev, nebo o něco mnohem neobvyklejšího.
Nejodvážnější tezi aktuálně vede také Avi Loeb, přední astronom z Harvardovy univerzity. Loeb tvrdí, že 3I/ATLAS není jen další ledová skála, ale objekt technologického nebo umělého původu, možná vyslaný mimozemskou civilizací. Toto kontroverzní stanovisko, které vyvolalo značný rozruch, je v přímém rozporu s převládajícím názorem v NASA a většiny odborníků v této oblasti.
Samotná morfologie a chování 3I/ATLAS totiž vykazují řadu charakteristik, které Loebovu hypotézu podporují a zpochybňují její konvenční klasifikaci. První snímky pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem přidaly další otázky a ukázaly zvláštnosti, které zcela neodpovídají tomu, co bychom očekávali od typické komety.
Zpochybnění povahy vesmírného návštěvníka
V tomto smyslu se stále hromadí vědecké anomálie, které posilují skepsi ohledně její čistě kometární povahy, jak uvádí deník Futurism. Hubbleova pozorování odhalují záhadnou záři před objektem, zvláštnost, která však není doprovázena výrazným kometárním ohonem, jak by se dalo očekávat. Spektroskopická měření 3I/ATLAS navíc nenaznačují přítomnost molekulárního nebo atomárního plynu, který by měl záři logicky doprovázet.
Na druhou stranu Loebova odvážná hypotéza nezůstala pouhou spekulací, ale vedla ke konkrétním návrhům na rozluštění záhady tohoto tělesa. Astronom dokonce navrhl poslat zprávu v Morseově abecedě přímo na 3I/ATLAS, což by byla akce, která by ověřila jeho teorii o možném mimozemském původu. Stejně tak jeden z amerických kongresmanů vyzval NASA, aby zvážila odklon své sondy od Jupiteru a zahájila ambiciózní sledování tohoto objektu, což je známkou vážnosti, s jakou je tato možnost vnímána v určitých institucionálních kruzích.
Kromě Loebových návrhů vědecká komunita zkoumá i další možnosti zkoumání 3I/ATLAS. Někteří astronomové navrhují využití pokročilých pozemních dalekohledů, jako je například dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) budovaný v Chile, k získání detailnějších snímků a spektroskopie s vysokým rozlišením, které by mohly objasnit jeho složení a původ. Tyto snahy doplňují již plánované pozorovací mise vesmírných teleskopů, jako je teleskop Jamese Webba, které by měly nabídnout nové poznatky o mezihvězdných objektech.
Co je skutečnost?
A konečně, případ 3I/ATLAS představuje pro vesmírnou vědu zásadní dilema: díváme se prostě na kometu s mimořádně zvláštními vlastnostmi, nebo je tento objekt bezprecedentní známkou mimozemské technologie či života? Odpověď na tuto otázku by mohla navždy změnit naše chápání vesmíru a našeho místa v něm a otevřít vzrušující hranice kosmického výzkumu.
Debata o 3I/ATLAS také odráží širší posun v astrobiologii a hledání mimozemského života. S objevováním dalších mezihvězdných objektů budeme pravděpodobně čelit podobným otázkám o jejich povaze a původu. To by mohlo vést k interdisciplinárnějšímu přístupu, který by kombinoval astrofyziku, biologii a inženýrství s cílem vyvinout nové technologie a výzkumné metody, které nám umožní zkoumat vesmír do větší hloubky a s větší přesností.