Poprvé za několik desetiletí vědci zaznamenali nárůst ledové pokrývky v oblastech východní Antarktidy.
Podle studie zveřejněné letos v březnu v časopise Science China Earth Sciences získaly oblasti Wilkes Land a Queen Mary Land v letech 2021-2023 v průměru 108 gigatun ledu ročně. Toto zjištění vědců z čínské univerzity Tongji představuje nečekaný zvrat v celkovém kontextu ústupu antarktického ledu. Analýza vycházela z údajů družic NASA GRACE a GRACE-FO a nutí přehodnotit, jak, kdy a proč se kryosféra na jižním pólu proměňuje.
Hlavní příčinou jsou vyšší srážky
Až dosud byly nejzřetelnějším symbolem globálního tání snímky ustupujících ledovců a roztříštěných ledovců. Studie však ukazuje, že ikonické ledovce jako Totten, Denman a Moskva tento trend zvrátily díky neobvykle vysokým srážkám.
Podle autorů přinesla teplejší a vlhčí atmosféra hojné sněhové srážky, které se zhutnily do nového ledu, což je jev, který nebyl v posledních desetiletích pozorován. Je to proto, že teplejší vzduch dokáže zadržet více vlhkosti, což při vhodných podmínkách vede ke zvýšenému množství srážek ve formě sněhu.
Neznamená to konec globálního oteplování
Znamená tento nárůst ledu, že se globální oteplování zpomaluje? Vědci odpovídají jednoznačně ne. Přestože nárůst hmotnosti snížil příspěvek Antarktidy ke zvyšování hladiny moří přibližně o 0,3 mm ročně, západní Antarktida nadále ztrácí led vysokým tempem, takže celková bilance je stále záporná. Odborníci navíc upozorňují, že se může jednat o dočasný jev spojený s přírodními výkyvy, které nemění základní trend.
Důležité je, že globální oteplování zůstává kritickým problémem. Průměrná globální teplota se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 1,1 stupně Celsia, což vedlo k významným změnám ve vývoji počasí a ekosystémů na celém světě.
Připomínka složitosti klimatu
Tato neočekávaná změna je připomínkou mimořádné složitosti klimatického systému. Chování antarktického ledu závisí na nepatrných změnách teploty oceánu, atmosférické cirkulaci a množství dostupné vodní páry.
Z tohoto důvodu autoři studie vyzývají k opatrnosti a dalšímu výzkumu, než začnou hovořit o změně paradigmatu. Do té doby nám tato epizoda připomíná, že Země se nechová vždy podle předpovědí a že pouze na základě dlouhodobých pozorování s vysokým rozlišením bude možné skutečně pochopit její budoucí vývoj.
Kromě toho je zásadní pokračovat ve zkoumání toho, jak tyto změny ovlivňují biologickou rozmanitost a mořské ekosystémy v regionu, protože mořský led je pro mnoho druhů zásadním životním prostředím. Vědeckou komunitu také zajímá, jak tyto změny antarktického ledu mohou ovlivnit globální klima, protože Antarktida hraje klíčovou roli v regulaci klimatu planety.