Z Antarktidy do Evropy dorazil led, který možná přepíše dějiny klimatu

Z Antarktidy do Evropy dorazil led, který možná přepíše dějiny klimatu

Zdroj obrázku: Jeremy Bishop / Unplash

Ledové jádro, které by mohlo být staré více než 1,5 milionu let, dorazilo do Velké Británie, kde ho vědci roztaví, aby odhalili důležité informace o zemském klimatu.


Válcovitý vzorek je jedním z nejstarších ledů na planetě a byl vyvrtán hluboko pod antarktickým ledovým příkrovem. Uvnitř jsou zmrazeny tisíce let nových informací, které by podle vědců mohly „převrátit“ naše chápání klimatických změn.

Agentura BBC se vydala do chladírny o teplotě -23 °C v Britské antarktické službě (BAS) v anglické Cambridgi, aby si prohlédla cenné ledové schránky. „Jedná se o zcela neznámé období historie Země,“ říká Dr. Liz Thomasová, vedoucí výzkumu ledových jader v BAS.

Související článek

Chodíte pomalu nebo svižně? Rozdíl může být větší, než čekáte
Chodíte pomalu nebo svižně? Rozdíl může být větší, než čekáte

Velká část světové populace trpí vysokým krevním tlakem, který zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice a srdečního selhání. Doposud však nebylo s jistotou určeno, jak tento faktor ovlivňuje aktivní život. Nová studie však konečně uvádí konkrétní čísla.

Nad dveřmi blikají červená výstražná světla a uvnitř je nouzový únikový poklop do tunelu pro případ, že by se něco pokazilo. Podle pravidel bychom mohli dovnitř vstoupit vždy jen na 15 minut, a to ve vypolstrovaných kombinézách, holínkách, čepicích a rukavicích.

Elektronická závěrka na našem fotoaparátu se zasekla a vlasy nám začaly šustit, jak mrzly. Na polici vedle naskládaných krabic s ledem ukazuje doktor Thomas na nejstarší jádra, která mohou být stará 1,5 milionu let. Lesknou se a jsou tak průhledná, že přes ně vidíme své ruce.

Během sedmi týdnů bude tým pomalu rozpouštět těžce získaný led a uvolňovat prastarý prach, sopečný popel a dokonce i drobné mořské řasy zvané diatomy, které v něm byly uvězněny, když se voda měnila v led. Tyto materiály mohou vědcům poskytnout informace o větrném režimu, teplotě a hladině moře před více než milionem let.

Trubky budou kapalinu přivádět do přístrojů v přilehlé laboratoři, která je jedním z mála míst na světě, kde se tato věda může provádět.

Z Antarktidy do Evropy

Získání ledových jader v Antarktidě bylo obrovským mezinárodním úsilím, které stálo miliony. Led byl rozřezán na metrové bloky a převezen lodí a poté chladírenským vozem do Cambridge. Inženýr James Veale pomáhal vytěžit led poblíž základny Concordia ve východní Antarktidě. „Držet ho v rukou v pečlivých rukavicích a dávat si velký pozor, abych jednotlivé části neupustil, byl to neuvěřitelný pocit,“ říká. Průřezy jádra o délce 2,8 km obdržely také dvě instituce v Německu a Švýcarsku.

Podle doktora Thomase mohly týmy najít důkazy o období před více než 800 000 lety, kdy koncentrace oxidu uhličitého byla nižší než dnes. To by jim mohlo pomoci pochopit, co se bude dít v budoucnu, jak bude naše planeta reagovat na skleníkové plyny zachycené v atmosféře.

Tajemství ledu

„Náš klimatický systém prošel tolika změnami, že se opravdu potřebujeme vrátit v čase, abychom pochopili tyto různé procesy a zlomové body,“ říká Thomas. Rozdíl mezi dneškem a dřívějšími dobami s vysokou úrovní skleníkových plynů spočívá v tom, že člověk nyní způsobil rychlý nárůst skleníkových plynů za posledních 150 let.

Tím se dostáváme na neprobádané území, ale vědci doufají, že záznam historie životního prostředí naší planety, uzamčený v ledu, nám může poskytnout určité vodítko. Tým bude v kapalině identifikovat chemické izotopy, které by nám mohly napovědět o vývoji větru, teplot a srážek v období 800 000 až 1,5 milionu let, případně i déle. K měření více než 20 prvků a stopových kovů použijí hmotnostní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Patří mezi ně vzácné zeminy, mořské soli a mořské prvky, jakož i indikátory minulých sopečných erupcí.

Práce pomůže vědcům pochopit záhadnou změnu známou jako přechod ve středním pleistocénu, která se odehrála před 800 000 až 1,2 milionu let, kdy se náhle změnily ledovcové cykly na planetě. Přechod od teplejších dob ledových k chladnějším, kdy led pokrýval větší část Země, se opakoval každých 41 000 let, ale náhle se změnil na 100 000 let. Podle doktora Thomase je příčina této změny „jednou z nejzajímavějších nevyřešených otázek“ ve vědě o klimatu.

Jádra mohou obsahovat důkazy o době, kdy byla hladina moří mnohem vyšší než dnes a kdy byly rozsáhlé ledové příkrovy Antarktidy menší. Přítomnost prachu v ledu pomůže pochopit, jak se ledové příkrovy zmenšovaly a přispívaly ke zvyšování hladiny moří, které je v tomto století hlavním problémem.

Dopad studie na budoucnost klimatu

Analýza těchto ledových jader poskytne nejen pohled do minulosti, ale může mít zásadní význam i pro předpověď budoucího vývoje klimatu naší planety. Získané údaje by mohly zlepšit současné klimatické modely, které jsou základním nástrojem pro předpovídání toho, jak emise skleníkových plynů ovlivní globální klima.

Tyto modely jsou nezbytné pro vlády a mezinárodní organizace při vytváření účinných politik pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům. Díky lepšímu pochopení minulých klimatických cyklů mohou vědci zpřesnit své předpovědi jevů, jako je zvyšování hladiny moří, četnost extrémních povětrnostních jevů a změny srážkových poměrů.

Studium ledových jader může také poskytnout informace o tom, jak suchozemské a mořské ekosystémy reagovaly na drastické změny klimatu v minulosti, což by mohlo napovědět, jak by se mohly přizpůsobit v budoucnosti.

V konečném důsledku není tento typ výzkumu pouze akademickým cvičením, ale má významné praktické důsledky pro lidstvo. Vzhledem k tomu, že svět čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami, mohou být podrobné znalosti minulosti Země neocenitelným vodítkem pro orientaci v budoucnosti.

Zdroje článku

bbc.com, abc.net.au
#