Německá studie ukazuje, že Američané podvědomě přejímají slovní zásobu ChatGPT do své každodenní konverzace.
Ukazuje se, že lidé začali mluvit jako ChatGPT, aniž by si to uvědomovali. Studie německého Institutu Maxe Plancka pro lidský rozvoj zachytila Američany, jak stále častěji používají oblíbená slova umělé inteligence: „hloubavý“, „pečlivý“, „převratný“ a další, která se dříve v běžných rozhovorech tolik nevyskytovala. Podle údajů, které analyzovali, získaly tyto výrazy od roku 2023 v anglicky mluvených podcastech a videích na YouTube o 45 % více použití.
Výzkumníci postupovali poměrně chytře: vzali miliony textů napsaných lidmi, dali je ChatGPT k „vylepšení“ a zaznamenali, která slova umělá inteligence raději používá. Výsledky zveřejněné v časopise arXiv identifikovaly seznam výrazů jako „podtrhnout“, „bolster“, „pochopit“ a „chlubit se“, které se nyní v americké řeči objevují o 38 % častěji.
„Efekt GPT” již mění způsob, jakým Američané mluví
Dochází k tomu, že bez většího přemýšlení reprodukují vzorce zdrojů, které považují za „seriózní“ nebo „vzdělávací“, jako je např. A tento jev se netýká jen jazyka. Více než polovina mladých lidí již používá AI k úpravě svých fotografií, což ovlivňuje jejich sebevědomí.
Související článek
Toto téma vyvolává mnoho diskusí, protože zatímco tato slova mohou obohatit jazyk, jiné studie varují, že nadměrné používání AI způsobuje ztrátu dovedností. Jazyk chatbotů se stává standardem, který omezuje regionalismy a osobní výrazy.
Výzkumníci netvrdí, že je to špatně, ale musíme se zamyslet nad tím, co tím získáme a co ztratíme. Podle Levina Brinkmanna, spoluautora studie: „Jazyk se vždy vyvíjí pod vnějšími vlivy. Nyní jsou motorem změn stroje“. Tato proměna přichází v době, kdy společnost Google potvrdila, že umělá inteligence již píše 25 % svého nového kódu.
Na jedné straně by homogenizace jazyka mohla usnadnit mezinárodní komunikaci, ale ztrácíme kulturní nuance. Zlepší se mluvením jako algoritmus naše myšlenky, nebo jen způsob jejich prezentace? Platformy pro asistované psaní označují, co je ve veřejném diskurzu „správné“, a vytvářejí hierarchie, kde „sofistikované“ výrazy mohou vyloučit ty, kteří je nepoužívají.
Problémem je, že tyto systémy nejsou tak spolehlivé, jak se zdá. Umělá inteligence je stále chytřejší, ale také dělá chyby až ve 48 % případů. Tato problematická závislost ovlivňuje i jazyk, který přejímáme, aniž bychom se ptali, odkud pochází.
Jde o to, že nejde o to mluvit jako ChatGPT, ale zachovat lidskost: autenticitu. Studie o trénování umělé inteligence pomocí dat AI varuje, že kontaminace původních lidských dat by mohla být pro budoucí vývoj škodlivá.
Žijeme ve světě, kde se Google sám opravuje a automatické zprávy jsou dokonalé. Zdá se, že dokonce i naše mozky rekonfigurují svůj slovník, aby zněl více „strojově“. Téměř úplná automatizace úkolů nás vede k zamyšlení, zda neztrácíme svůj vlastní hlas.
Vliv umělé inteligence na další aspekty každodenního života
Vliv umělé inteligence se neomezuje pouze na jazyk. Umělá inteligence způsobuje revoluci v odvětvích, jako je zdravotnictví, vzdělávání a zábava. Například v medicíně se využívá k analýze velkého množství dat a ke zlepšení diagnostiky nemocí, zatímco ve vzdělávání mění personalizované výukové platformy způsob, jakým studenti získávají znalosti. A v oblasti zábavy stojí umělá inteligence za personalizovanými doporučeními na streamovacích platformách a mění způsob, jakým konzumujeme obsah.
Tento vliv však s sebou přináší i obavy o soukromí a bezpečnost dat. Hromadné shromažďování osobních údajů, které slouží jako zdroj pro algoritmy umělé inteligence, vyvolává otázky, jak jsou tyto údaje využívány a kdo k nim má přístup. Je nezbytné zavést jasná pravidla na ochranu soukromí uživatelů a zajistit, aby byla umělá inteligence využívána eticky.
Ačkoli umělá inteligence nabízí řadu výhod a příležitostí, je důležité si uvědomit i její potenciální negativní dopady. Klíčem k úspěchu je najít rovnováhu, která nám umožní využívat výhod AI, aniž bychom obětovali svou kulturní a osobní identitu.