Tři ze čtyř potenciálních kupců elektromobilu myšlenku na koupi Tesly zavrhují. Studie poukazuje na německý trh, který je podle objemu prodejů vedoucím evropským trhem s elektromobily, a vysvětluje významnou část neúspěchu společnosti Tesla v Evropě v roce 2025.
Jde o hospodářský pokles. V loňském roce se v Německu prodalo 545 142 elektromobilů. Jednalo se o zdaleka nejsilnější trh s elektromobily v Evropě. Nárůst činil 43,2 % ve srovnání s rokem 2024, kdy se prodalo něco málo přes 380 000 elektromobilů. Jeho tržní podíl dosáhl 19,1 %, což je podle ACEA nad evropským průměrem.
Pro společnost Tesla to však nebyl skvělý rok. V Evropě prodala společnost Elona Muska 150 504 elektromobilů, což je o 37,9 % méně než v předchozím roce, kdy bylo zaznamenáno 242 436 registrací. Problematičtější je, že společnost dosáhla tržního podílu 2,3 % (což je slušné sousto z koláče elektromobilů, který v roce 2024 činil v Evropské unii pouze 13,6 %. Jinými slovy, téměř dva z každých deseti elektromobilů prodaných v Evropě byly vozy Tesla.
Související článek
V Německu byl pokles ještě strmější. Tam podle agentury Reuters na začátku roku činil pokles 48,4 %. Přesto se nejednalo o nejprudší procentuální pokles v evropských zemích, ale objemové škody jsou více než zřejmé.
Rozhodnutí, proč Němci zřejmě Teslu zcela odmítají, je tvůrcům studie zřejmé: jde o politickou pozici Elona Muska. Podle autorů má politická pozice větší vliv na nákup automobilu než sociodemografické charakteristiky.
Poukazují na to, že ke koupi elektromobilu jsou více nakloněni mladí lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé žijící ve městech. Z politického hlediska jsou nákupu této technologie nejvíce otevřeni příznivci Zelených a nejméně nadšení jsou voliči AfD (německé krajní pravice). V průměru se podle nich zvýšil počet potenciálních zákazníků elektromobilů o více než 40 % a ubylo i těch, kteří je přímo odmítají.
Problémem společnosti Tesla však je, že neoslovuje ani jednu z těchto skupin. Mezi Zelenými hodnotí koupi Tesly jako první volbu pouze 10,8 % a mezi příznivci AfD tento podíl roste na 15,2 %, ale je třeba poznamenat, že tito voliči jsou také méně náchylní ke koupi takového vozu.
Studie končí větou: „Elon Musk ztratil podporu pro nákup elektromobilů v progresivních skupinách (těch, kteří kupují nebo jsou ochotni kupovat nejvíce elektromobilů) a nezískal dostatečnou podporu konzervativních skupin, aby tuto nevýhodu vyrovnal.“
Výsledek je přímým důsledkem roku 2025, který začal nacistickým pozdravem Elona Muska během inaugurace Donalda Trumpa do funkce hlavy Spojených států a pokračoval výslovnou podporou AfD a dalších krajně pravicových stran v Evropě ze strany šéfa společnosti.
Je třeba mít na paměti, že tento druh politického postoje je v Německu mnohem citlivější než v jiných zemích. V Německu je nacistický pozdrav trestným činem, který se v méně závažných případech trestá pokutou, ale v závažnějších případech může vést až k odnětí svobody.
Podle údajů zveřejněných Německým hospodářským institutem o vztahu mez nákupem značky elektromobilu a politickým vyznáním spotřebitele je Tesla poslední volbou ve čtyřech ze šesti sledovaných politických stran, a to dokonce až za čínskými automobily jako první volbou. Ta ji předčí vždy s výjimkou voličů CDU a SPD (i když v obou případech vidí možnost koupě čínského vozu vyšší procento než Tesly, pokud přidáme druhou úroveň predispozic).
Tesla má nejhorší skóre mezi Zelenými a Linke (Levice) a absolutní odmítnutí je nejvyšší mezi příznivci posledně jmenované politické strany. Čínské vozy jsou ve všech případech druhou volbou mezi těmi, kteří jsou ochotni si elektromobil koupit, a těmi, kteří jej oceňují jako možnou koupi. Největší podporu a první volbu mají ve všech případech německé automobily, přičemž největší podporu mají mezi voliči Zelených a největší neochotu ke koupi projevují voliči AfD.
Kromě Muskova politického postoje existují i další faktory, které ovlivnily vnímání značky Tesla v Německu. Kvalita vozidel, poprodejní servis a nabíjecí infrastruktura jsou pro německé spotřebitele rozhodujícími aspekty. Společnost Tesla čelila kritice za problémy s kvalitou svých vozidel, jako jsou špatně seřízené panely a problémy s lakem, což ovlivnilo její pověst na trhu, který si cení kvality a spolehlivosti, jako je ten německý.
Konkurence na německém trhu s elektromobily je navíc silná, protože místní výrobci, jako jsou Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz, investují velké prostředky do vlastních řad elektromobilů. Tito výrobci nabízejí nejen konkurenceschopné produkty z hlediska ceny a funkcí, ale mají také výhodu v podobě věrnosti značce a zavedených distribučních sítí.
V neposlední řadě zůstává v mnoha částech Evropy problémem dobíjecí infrastruktura, a přestože Tesla jako první zavedla síť Superchargers, v některých oblastech se tato infrastruktura rozšiřuje pomaleji, než se očekávalo, což může odradit potenciální kupce, kteří nemají snadný přístup k rychlodobíjecím stanicím.
Tři ze čtyř potenciálních kupců elektromobilu myšlenku na koupi Tesly zavrhují. Studie poukazuje na německý trh, který je podle objemu prodejů vedoucím evropským trhem s elektromobily, a vysvětluje významnou část neúspěchu společnosti Tesla v Evropě v roce 2025.
75 % potenciálních kupců elektromobilů v Německu si neváží myšlenky na koupi vozu Tesla, vyplývá ze studie Německého ekonomického institutu ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech.
Číslo, které je samo o sobě dost špatné, má ještě další pozadí. Těchto 75 % tvoří potenciální zákazníci, kteří si myslí, že je nepravděpodobné, že by si vůz Tesla koupili (15 %), a ti, kteří koupi vozu Tesla přímo odmítají (60 %). Důvodem, jak jsme si mohli představit, není otázka konkurence nebo ceny.
Jde o hospodářský pokles. V loňském roce se v Německu prodalo 545 142 elektromobilů. Jednalo se o zdaleka nejsilnější trh s elektromobily v Evropě. Nárůst činil 43,2 % ve srovnání s rokem 2024, kdy se prodalo něco málo přes 380 000 elektromobilů. Jeho tržní podíl dosáhl 19,1 %, což je podle ACEA nad evropským průměrem.
Pro společnost Tesla to však nebyl skvělý rok. V Evropě prodala společnost Elona Muska 150 504 elektromobilů, což je o 37,9 % méně než v předchozím roce, kdy bylo zaznamenáno 242 436 registrací. Problematičtější je, že společnost dosáhla tržního podílu 2,3 % (což je slušné sousto z koláče elektromobilů, který v roce 2024 činil v Evropské unii pouze 13,6 %. Jinými slovy, téměř dva z každých deseti elektromobilů prodaných v Evropě byly vozy Tesla.
V Německu byl pokles ještě strmější. Tam podle agentury Reuters na začátku roku činil pokles 48,4 %. Přesto se nejednalo o nejprudší procentuální pokles v evropských zemích, ale objemové škody jsou více než zřejmé.
Rozhodnutí, proč Němci zřejmě Teslu zcela odmítají, je tvůrcům studie zřejmé: jde o politickou pozici Elona Muska. Podle autorů má politická pozice větší vliv na nákup automobilu než sociodemografické charakteristiky.
Poukazují na to, že ke koupi elektromobilu jsou více nakloněni mladí lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé žijící ve městech. Z politického hlediska jsou nákupu této technologie nejvíce otevřeni příznivci Zelených a nejméně nadšení jsou voliči AfD (německé krajní pravice). V průměru se podle nich zvýšil počet potenciálních zákazníků elektromobilů o více než 40 % a ubylo i těch, kteří je přímo odmítají.
Problémem společnosti Tesla však je, že neoslovuje ani jednu z těchto skupin. Mezi Zelenými hodnotí koupi Tesly jako první volbu pouze 10,8 % a mezi příznivci AfD tento podíl roste na 15,2 %, ale je třeba poznamenat, že tito voliči jsou také méně náchylní ke koupi takového vozu.
Studie končí větou: „Elon Musk ztratil podporu pro nákup elektromobilů v progresivních skupinách (těch, kteří kupují nebo jsou ochotni kupovat nejvíce elektromobilů) a nezískal dostatečnou podporu konzervativních skupin, aby tuto nevýhodu vyrovnal.“
Výsledek je přímým důsledkem roku 2025, který začal nacistickým pozdravem Elona Muska během inaugurace Donalda Trumpa do funkce hlavy Spojených států a pokračoval výslovnou podporou AfD a dalších krajně pravicových stran v Evropě ze strany šéfa společnosti.
Je třeba mít na paměti, že tento druh politického postoje je v Německu mnohem citlivější než v jiných zemích. V Německu je nacistický pozdrav trestným činem, který se v méně závažných případech trestá pokutou, ale v závažnějších případech může vést až k odnětí svobody.
Podle údajů zveřejněných Německým hospodářským institutem o vztahu mez nákupem značky elektromobilu a politickým vyznáním spotřebitele je Tesla poslední volbou ve čtyřech ze šesti sledovaných politických stran, a to dokonce až za čínskými automobily jako první volbou. Ta ji předčí vždy s výjimkou voličů CDU a SPD (i když v obou případech vidí možnost koupě čínského vozu vyšší procento než Tesly, pokud přidáme druhou úroveň predispozic).
Tesla má nejhorší skóre mezi Zelenými a Linke (Levice) a absolutní odmítnutí je nejvyšší mezi příznivci posledně jmenované politické strany. Čínské vozy jsou ve všech případech druhou volbou mezi těmi, kteří jsou ochotni si elektromobil koupit, a těmi, kteří jej oceňují jako možnou koupi. Největší podporu a první volbu mají ve všech případech německé automobily, přičemž největší podporu mají mezi voliči Zelených a největší neochotu ke koupi projevují voliči AfD.
Kromě Muskova politického postoje existují i další faktory, které ovlivnily vnímání značky Tesla v Německu. Kvalita vozidel, poprodejní servis a nabíjecí infrastruktura jsou pro německé spotřebitele rozhodujícími aspekty. Společnost Tesla čelila kritice za problémy s kvalitou svých vozidel, jako jsou špatně seřízené panely a problémy s lakem, což ovlivnilo její pověst na trhu, který si cení kvality a spolehlivosti, jako je ten německý.
Konkurence na německém trhu s elektromobily je navíc silná, protože místní výrobci, jako jsou Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz, investují velké prostředky do vlastních řad elektromobilů. Tito výrobci nabízejí nejen konkurenceschopné produkty z hlediska ceny a funkcí, ale mají také výhodu v podobě věrnosti značce a zavedených distribučních sítí.
V neposlední řadě zůstává v mnoha částech Evropy problémem dobíjecí infrastruktura, a přestože Tesla jako první zavedla síť Superchargers, v některých oblastech se tato infrastruktura rozšiřuje pomaleji, než se očekávalo, což může odradit potenciální kupce, kteří nemají snadný přístup k rychlodobíjecím stanicím.