Počet obětí protestů v Íránu podle lidskoprávní organizace IHRNGO vzrostl na 648 lidí, včetně nezletilých. Tisícům zadržených podle aktivistů hrozí mimosoudní popravy, zatímco režim reaguje tvrdým zásahem, výpadky internetu a obviňováním „zahraničních nepřátel“. Situace v zemi zůstává extrémně napjatá.
Iránská nevládní organizace pro lidská práva (IHRNGO) v pondělí zvýšila počet mrtvých protestujících během protestů, které v Íránu začaly před čtrnácti dny, na 648, což je jeden z několika neoficiálních údajů, a varovala, že některým z téměř 10 000 zadržených hrozí, že je úřady popraví.
Podle prohlášení IHRNGO byla organizace schopna přímo nebo prostřednictvím nejméně dvou zdrojů ověřit smrt 648 osob ve 14 z 31 provincií země, včetně devíti nezletilých, jejichž věk se stále ověřuje.
The people of Iran want freedom. They have suffered at the hands of the Ayatollahs for too long.
We stand with Iranians in the streets of Tehran and across the country as they protest a radical regime that has brought them nothing but economic downturn and war.…
— Ambassador Mike Waltz (@USAmbUN) December 29, 2025
Související článek
Kromě toho v průběhu protestů, které vypukly koncem prosince na hlavním teheránském tržišti na protest proti ekonomické situaci a později se rozšířily do dalších částí země, zahynulo také nejméně 121 příslušníků íránských bezpečnostních sil.
Organizace Iran Human Rights varovala před obtížemi při ověřování počtu mrtvých vzhledem k výpadku telekomunikací v zemi od čtvrtka, kdy byly přerušeny telefonní linky a internetové služby.
V této souvislosti varovalo před rizikem „masových a mimosoudních“ poprav protestujících a uvedlo, že mladík zatčený 8. ledna by mohl být odsouzen k trestu smrti již za dva dny.
Nevládní organizace s odvoláním na zdroje blízké rodině muže, identifikovaného jako Erfan Soltani, vysvětlila, že jeho blízcí se v pondělí dozvěděli, že bude popraven 14. ledna. Podle zprávy však íránské úřady podobné výhrůžky někdy používají jako nátlakový prostředek.
Různé organizace na ochranu lidských práv a opoziční skupiny uvádějí různé počty mrtvých při protestech, od 538 podle agentury Human Rights Activists News Agency (HRANA) po 3 000 podle organizace People’s Mujahedin Organization of Iran (PMOI).
Protesty, které v Íránu začaly 28. prosince, se již staly největšími a nejsmrtonosnějšími od smrti Mahsy Amíníové poté, co byla v roce 2022 zatčena za to, že nenosila správně islámský závoj.
Na rozdíl od tehdejší doby byly tyto demonstrace vyvolány hospodářskou nestabilitou, ale přerostly také v politické hnutí proti Islámské republice. Protestující skandovali hesla ve prospěch obnovení Pahlavího monarchie, svržené v roce 1979 během islámské revoluce, nebo volali po „smrti diktátora“.
K nové vlně protestů, která se rozšířila do více než stovky měst, se připojily tisíce Íránců, které poháněli obchodníci a hospodářská odvětví postižená pádem riálu, národní měny, a vysokou inflací.
V pondělí se však konaly také provládní protesty, které íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí označil za „varování americkým politikům“ a dodal, že protesty „zmařily zahraniční plány“, které podle něj byly hnacím motorem demonstrací proti němu.
„Tato velká shromáždění, překypující odhodláním, zmařila spiknutí zahraničních nepřátel, které měli uskutečnit domácí žoldáci,“ uvedl Chameneí v poselství národu, které bylo vysíláno v oficiálních médiích a na sociálních sítích, ačkoli internet a telekomunikace zůstávají v Íránu odříznuty.
V reakci na protirežimní protesty se v pondělí po celém Íránu zúčastnily tisíce lidí řady provládních demonstrací.
Protesty v Íránu přitáhly mezinárodní pozornost a vyvolaly odsouzení ze strany několika zemí a organizací na ochranu lidských práv. Hospodářská situace v Íránu se v posledních letech výrazně zhoršila, mimo jiné v důsledku mezinárodních sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu. Tyto sankce vážně zasáhly íránskou ekonomiku, což vedlo k prudké inflaci a devalvaci riálu, která prohloubila sociální nepokoje.
Íránská vláda na protesty reagovala tvrdým zásahem, včetně použití síly ze strany bezpečnostních složek a zatčení tisíců protestujících. Tento zásah kritizovaly mezinárodní organizace pro lidská práva, které vyzvaly íránskou vládu, aby respektovala právo občanů na pokojné protesty.
Situace v Íránu zůstává napjatá a budoucnost země je nejistá. Protesty ukázaly, že mezi obyvatelstvem panuje značná nespokojenost a že mnozí Íránci jsou ochotni riskovat své životy, aby požadovali změnu. Reakce vlády však naznačuje, že není ochotna ustoupit požadavkům protestujících, což by mohlo vést ke zvýšení násilí a nestability v zemi.