50 000 kilometrů dlouhá záhada. NASA mlčí, vědci spekulují

50 000 kilometrů dlouhá záhada. NASA mlčí, vědci spekulují

Zdroj obrázku: Photo by Guillermo Ferla on Unsplash

Téměř neskutečná světelná stopa táhnoucí se téměř 50 000 kilometrů po obloze nad Marsem se stala pro astronomy skutečnou hádankou. Snímek pořízený vozítkem Perseverance agentury NASA vyvolal vlnu spekulací ve vědecké komunitě, která si klade otázku, zda se nejedná o první fotografie objektu z jiné sluneční soustavy.


Americká vesmírná agentura však zatím opatrně mlčí a nic nepotvrdila. Takový objev se přidává k dalším nedávným kosmickým překvapením, jako je například objev 300 záhadných hvězdných objektů, které by podle současných teorií neměly existovat, který provedla NASA.

Tváří v tvář počátečnímu nadšení totiž prestižní astronom Avi Loeb předložil na stůl pozemštější vysvětlení. Podle jeho názoru není nápadná světelná stopa skutečnou vlastností nebeského tělesa, ale pouhým optickým efektem způsobeným dlouhou dobou expozice fotoaparátu marťanského vozítka při pořizování snímku. Jedná se tedy spíše o fotografické zkreslení než o kosmický jev jako takový.

Související článek

Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou
Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou

Na Marsu probíhá elektrická aktivita – vědci poprvé potvrdili triboelektrické výboje v atmosféře díky mikrofonu roveru Perseverance. Tento objev mění naše chápání marťanského klimatu, bezpečnosti misí i šancí na nalezení stop minulého života.

V tomto smyslu Loeb zdůrazňuje, že kdyby šlo o snímky, viditelný objekt by měl zcela jiný vzhled a nemohl by odpovídat snímkům případného mezihvězdného cestovatele. To je zásadní rozdíl, který je klíčem ke správné interpretaci dat, což je upozornění, které podle Futurism definuje analýzu tohoto možného pozorování.

Naděje na kameru s vysokým rozlišením

Navzdory nejistotě všechna podezření ukazují na velmi konkrétního kandidáta: 3I/ATLAS, třetího návštěvníka mezihvězdného původu, který byl dosud identifikován. Vědecká komunita se zatajeným dechem čeká na zveřejnění nového snímku pořízeného 3. října, který by mohl být definitivním důkazem pozorování. Snímek pořídila výkonná kamera HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter, jejíž rozlišení je mnohem vyšší než rozlišení kamery Perseverance. Využití pokročilých přístrojů je pro vyřešení těchto hádanek klíčové, podobně jako teleskop Jamese Webba nedávno objevil nemožné spojení na Saturnu, čímž změnil dosavadní poznatky o této prstencové planetě.

Prozatím, zatímco čekáme na oficiální potvrzení, Loebovy vlastní předběžné odhady vykreslují profil obra z jiné sluneční soustavy. Odhaduje se, že 3I/ATLAS by měl mít průměr asi pět kilometrů a hmotnost, která by mohla dosáhnout impozantní hodnoty 33 miliard tun. Tyto kolosální rozměry jen umocňují tajemství, které obklopuje tohoto jedinečného galaktického nomáda při jeho letmém průletu naším vesmírným sousedstvím.

Kontext mezihvězdných objektů

Fenomén mezihvězdných objektů zaujal představivost vědců i široké veřejnosti od objevu Oumuamua v roce 2017, prvního známého objektu, který navštívil naši sluneční soustavu z mezihvězdného prostoru. Tento objekt podlouhlého tvaru a nejasného původu vyvolal řadu otázek o povaze těles, která cestují mezi hvězdami. Druhý identifikovaný mezihvězdný objekt, kometa 2I/Borisov, byl pozorován v roce 2019 a nabídl astronomům jedinečnou příležitost studovat složení komety z jiné hvězdné soustavy.

Detekce komety 3I/ATLAS, pokud se potvrdí, bude představovat třetí známý mezihvězdný objekt a poskytne další údaje o rozmanitosti a vlastnostech těchto vesmírných návštěvníků. Vědeckou komunitu zajímá zejména to, jak tyto objekty mohou poskytnout vodítka o vzniku a vývoji jiných planetárních systémů. Kromě toho by pozorování těchto těles mohlo pomoci zodpovědět základní otázky týkající se rozložení hmoty v galaxii a možnosti existence života jinde ve vesmíru.

Význam technologií při výzkumu vesmíru

Pro detekci a studium mezihvězdných objektů je zásadní pokrok v oblasti technologií pro pozorování vesmíru. Přístroje, jako je Webbův teleskop, a vesmírné sondy vybavené kamerami s vysokým rozlišením, například HiRISE, významně rozšířily naše možnosti pozorování a analýzy vesmírných jevů. Tyto pokroky umožňují vědcům získávat podrobnější snímky a přesnější údaje, což je nezbytné pro odhalování záhad vesmíru.

Výzkum Marsu a hledání mezihvězdných objektů jsou jen několika příklady toho, jak technologie mění naše chápání vesmíru. S dalším vývojem nových nástrojů a technik je pravděpodobné, že se nám podaří odhalit ještě více tajemství vesmíru a našeho místa v něm.

#