Tchaj‑wanský prezident Lai Ching‑te oznámil 40 miliardový rozpočtový balíček na obranu ostrova, včetně výstavby protiraketového štítu „T‑Dome“, navýšení vojenských výdajů a modernizace armády pro případ konfliktu s Čínou. Tím Tchaj‑wan dává jasně najevo, že je připraven tvrdě hájit svou nezávislost, demokracii a územní integritu, a to i za cenu zásadní změny své strategie odstrašení.
Tchaj-wanský prezident William Lai ve středu oznámil soubor iniciativ zaměřených na posílení obranyschopnosti ostrova, jejichž konečným cílem je konsolidovat síly schopné „trvale bránit demokratický Tchaj-wan před čínskou hrozbou“. Plán zahrnuje investice ve výši přibližně 40 miliard dolarů (840 miliard korun), což je opatření, kterým USA tleskaly a které opozice zpochybňovala.
Na tiskovém vystoupení v prezidentské kanceláři v Tchaj-peji Lai rozvinul svůj záměr zajistit ozbrojeným silám „vysokou úroveň připravenosti, aby mohly účinně odstrašit“ Čínu v období před rokem 2027, kdy podle zpráv amerických zpravodajských služeb čínský prezident Si Ťin-pching nařídil „dokončení příprav na sjednocení silou“. Toto pozadí napětí přichází uprostřed řady vojenských a diplomatických akcí Číny, včetně vojenských cvičení v blízkosti Tchaj-wanu a zvýšeného mezinárodního tlaku na diplomatickou izolaci ostrova.
V této souvislosti plánuje tchajwanská vláda v letech 2026-2033 investovat 1,25 bilionu tchajwanských dolarů (835,8 miliard korun), aby dosáhla „vysoce odolné obranné schopnosti s plným odstrašením“, uvedl Lai. Tento rozpočet bude použit nejen na nákup zbraní, ale také na modernizaci vojenské infrastruktury a pokročilý výcvik vojáků.
Související článek
Taiwan will introduce a $40-billion supplementary defense budget to underscore its determination to defend itself in the face of a rising threat from China, President Lai Ching-te said https://t.co/3Wl8Eeap2m pic.twitter.com/aqgnbdQGl4
— Reuters (@Reuters) November 26, 2025
Z těchto prostředků bude financován vývoj „tchajwanského štítu“ (T-Dome), vrstveného pokročilého systému protivzdušné obrany s vysokou schopností varování a účinností zachycení, který Lai oznámil 10. října a který je podobný izraelskému systému „Iron Dome“ a americkému navrhovanému systému „Golden Dome“. Tento systém je navržen tak, aby zachytil nepřátelské rakety a letadla dříve, než dosáhnou svých cílů na ostrově, a poskytl tak další vrstvu bezpečnosti pro tchajwanské obyvatelstvo.
Umožní také začlenění špičkových technologií a umělé inteligence (AI) do armády s cílem vybudovat odolný obranný systém založený na efektivních rozhodnutích a přesných útocích a zároveň přispět k „posílení autonomie obrany a rozvoji domácího průmyslu“, uvedl Lai. Začlenění umělé inteligence do vojenských operací má za cíl zlepšit schopnost reakce a přesnost v konfliktních situacích a optimalizovat využívání zdrojů v reálném čase.
„Tchaj-wan jako nejdůležitější a nejkritičtější článek prvního ostrovního řetězce se nemůže stát zranitelným bodem v regionální bezpečnosti. Musíme projevit odhodlání a převzít větší odpovědnost za sebeobranu,“ zdůraznil. Toto prohlášení zdůrazňuje strategický význam Tchaj-wanu v geopolitickém kontextu Indopacifiku, kde se v posledních letech zvýšilo napětí mezi hlavními mocnostmi.
Během svého projevu Lai odsoudil snahy pekingských úřadů přeměnit „demokratický Tchaj-wan“ na „čínský Tchaj-wan“ prostřednictvím řady opatření, od zesíleného vojenského tlaku a vlivových operací až po „nadnárodní represe“ vůči tchajwanským občanům. Tyto snahy zahrnují dezinformační kampaně a kybernetické útoky zaměřené na destabilizaci tchajwanské vlády a ovlivňování veřejného mínění.
Vláda proto zřídí stálé pracovní oddělení, které vypracuje akční plány a zmobilizuje celou společnost a spojenecké země, aby ukázala „odhodlání Tchaj-wanu chránit status quo“, zdůraznil Lai. Oddělení bude úzce spolupracovat s mezinárodními partnery na koordinaci obranného a bezpečnostního úsilí a posilování diplomatických vztahů.
„Národní suverenita a základní hodnoty svobody a demokracie jsou základem našeho národa. Není to otázka ideologie nebo debata mezi sjednocením a nezávislostí, ale volba mezi obranou demokratického Tchaj-wanu a odmítnutím stát se čínským Tchaj-wanem,“ řekl. Tento postoj potvrzuje oddanost Tchaj-wanu jeho demokratickým principům a jeho snahu zachovat si faktickou nezávislost.
Hlavní tchajwanská opoziční strana Kuomintang (KMT) zpochybnila vládní návrh na dodatečné výdaje na obranu kvůli vysokému zadlužení, které by to znamenalo. Opozice tvrdí, že zvýšené výdaje na armádu by mohly odklonit zdroje z jiných důležitých oblastí, jako je vzdělávání a zdravotnictví.
V poznámkách, o kterých informovala agentura CNA, předseda KMT Čeng Li-wun dnes odpoledne uvedl, že ratifikace tohoto a dalších projednávaných obranných rozpočtů by vedla k půjčkám přesahujícím 500 miliard tchajwanských dolarů (přibližně 380 miliard Kč), což by daleko překročilo zákonný limit. Čeng vyzval vládu, aby předložila podrobný plán, jak budou tyto výdaje financovány, aniž by byla ohrožena ekonomická stabilita země.
Čeng, který se již dříve vyjádřil proti zvýšení vojenských výdajů Tchaj-wanu nad 5 % HDP do roku 2030, kritizoval tchajwanského prezidenta Williama Laie za to, že nevysvětlil, jak hodlá takové obrovské výdaje financovat, ani nepředložil životaschopný návrh. Opozice vyzvala k veřejné diskusi o výdajových prioritách vlády a o potřebě vyvážit národní bezpečnost a sociální zabezpečení.
„Je politováníhodné, že hlava státu Čínské republiky (oficiální název Tchaj-wanu) při rozhodnutí takového politického významu neinformovala ani širokou veřejnost, ani nic nevysvětlila parlamentu, ani neotevřela žádnou odbornou debatu,“ zdůraznil opoziční lídr. Tato kritika odráží obavy z nedostatečné transparentnosti a účasti občanů na rozhodnutích, která ovlivňují budoucnost země.
Vůdce KMT rovněž obvinil vůdce ostrova, že si „zahrává s ohněm“ a mění Tchajwanskou úžinu v „sud střelného prachu“, a zdůraznil, že tvrzením, že Čínská republika a Čínská lidová republika si nejsou navzájem podřízeny, ve skutečnosti činí velké kroky směrem k nezávislosti Tchaj-wanu.
Čengův postoj k této otázce je obzvláště důležitý vzhledem k tomu, že KMT a její menšinový partner, Tchajwanská lidová strana, mají většinu křesel ve Výkonném jüanu (parlamentu), což by se potenciálně mohlo projevit ve snížení Laiových navrhovaných výdajů na obranu. Opozice má pravomoc zablokovat nebo změnit rozpočet na obranu, což by mohlo zkomplikovat realizaci vládních plánů.
De facto velvyslanec USA v Tchaj-peji Raymond Greene ze své strany návrh podpořil. „AIT (Americký institut na Tchaj-wanu) vítá oznámení prezidenta Lai Ching-teho (Williama Laie) o novém zvláštním rozpočtu na obranu ve výši 1,25 bilionu tchajwanských dolarů (asi 837,4 miliard korun),“ uvedl Greene na Facebooku.
„Spojené státy podporují rychlé získávání kritických asymetrických schopností Tchaj-wanu, které jsou potřebné k posílení odstrašení, v souladu se zákonem o vztazích s Tchaj-wanem a desetiletími angažovanosti napříč několika americkými administrativami,“ uvedl diplomat. Zákon o vztazích s Tchaj-wanem stanoví právní rámec pro neoficiální vztahy mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem a zavazuje Spojené státy k tomu, aby Tchaj-wanu poskytly prostředky k obraně.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning ve středu uvedla, že Čína „zastává konzistentní postoj vůči oficiálním vazbám mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy, včetně vojenských vazeb“. Čína považuje jakoukoli formu oficiálního uznání Tchaj-wanu jinými zeměmi za porušení zásady „jedné Číny“, podle níž je Tchaj-wan součástí čínského území.
V reakci na Laiův návrh mluvčí zdůraznila, že pokus orgánů Demokratické pokrokové strany (DPP) vzdorovat sjednocení a usilovat o nezávislost silou je odsouzen k nezdaru.
Tento návrh na zvýšení výdajů na obranu byl oznámen dva dny poté, co Si v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem prohlásil, že návrat Tchaj-wanu k Číně představuje důležitou součást mezinárodního uspořádání po druhé světové válce, což Tchaj-pej důrazně odmítla.
Orgány v Pekingu považují Tchaj-wan za nezcizitelnou součást čínského území a nevylučují použití síly k dosažení znovusjednocení ostrova a pevniny, což je jeden z dlouhodobých cílů, které Si nastínil po svém nástupu k moci v roce 2012. Tato politika vedla ke zvýšení napětí v regionu a k rostoucí militarizaci Tchajwanského průlivu.
V této souvislosti Čína v posledních letech zintenzivnila svou diplomatickou a vojenskou nátlakovou kampaň proti Tchaj-wanu, stále častěji pořádá válečná cvičení v blízkosti ostrova a vynucuje si ztrátu diplomatických spojenců Tchaj-peje ve prospěch Pekingu. Tyto akce jsou součástí širší strategie, jejímž cílem je izolovat Tchaj-wan na mezinárodní scéně a tlačit na ostrov, aby přijal sjednocení za podmínek Pekingu.