Do Sluneční soustavy vletěl nový mezihvězdný objekt – 3I/ATLAS. Zatímco vědci zkoumají jeho signály a složení, s napětím očekávají jeho přiblížení k Zemi v prosinci 2025, které může přinést zásadní poznatky o hmotě z jiných hvězdných systémů.
Dne 1. července letošního roku došlo k významnému milníku v astronomii, když byl objeven 3I/ATLAS, třetí mezihvězdný objekt identifikovaný po 1I/’Oumuamua v roce 2017 a 2I/Borisov v roce 2019. Od svého objevu je kometa 3I/ATLAS pro vědeckou komunitu fascinující hádankou.
Tento nový objekt se od svých předchůdců liší velikostí a vysokou rychlostí, což jsou vlastnosti, které z něj činí jedinečnou kometu a upoutaly pozornost odborníků po celém světě.
Nedávno vědci zjistili, že objekt vysílá dva signály, což je u nebeských těles tohoto typu běžný jev, který však v tomto případě poskytuje cenné informace o jeho složení. Odborníci jsou však raději opatrní. Až se objekt přiblíží k Zemi, budou moci přesněji potvrdit přesnou povahu tohoto nebeského tělesa.
Co signály prozrazují
Přijaté signály nepocházejí z techniky ani z umělého zdroje. Spíše se jedná o přírodní jev dobře známý ze studia komet, který způsobuje ve vesmíru běžná molekula: hydroxyl (OH). Tato molekula vzniká při rozkladu vody slunečním zářením nebo teplem, což posiluje její přirozený charakter.
Tyto signály zanechávají své stopy na dvou specifických frekvencích: 1665 a 1667 megahertzů (MHz), což jsou frekvence hojně využívané v radioastronomii. Molekuly hydroxylu, složené z jednoho atomu kyslíku a jednoho atomu vodíku, mohou absorbovat část záření procházejícího vesmírem a zanechat tak nezaměnitelnou spektrální stopu. Tyto otisky jsou tak přesné, že fungují jako molekulární „identifikace“. Signály na stejných frekvencích vysílaly i slavné komety, například Halleyova.
Odkud byla pozorována
Nedávný objev byl učiněn 24. října radioteleskopem MeerKAT v Jihoafrické republice. Záznamy ukázaly absorpci s posunem -15,6 km/s a šířkou čáry mezi 0,9 a 1,3 km/s.
V astronomické hantýrce tento záporný posun znamená, že se k nám kometa blíží rychlostí přibližně 15,6 km/s. Malá šířka čáry navíc naznačuje, že její plyn je chladný a pohybuje se stabilně, bez extrémních turbulencí.
Tato měření představují zatím nejlepší důkaz, že Slunce ohřívá led 3I/ATLAS a uvolňuje plyny, které tvoří její komu. Bez přesnějších údajů jsou rádiové signály zatím nejspolehlivějším nástrojem pro studium jeho fyzikálně-chemické povahy.
Kdy bude možné ji dále analyzovat
Přítomnost hydroxylu a pozorované přírodní signály posilují myšlenku, že 3I/ATLAS není ani kosmická sonda, ani mimozemský artefakt, jak předpokládali někteří teoretici. Astronomové však trvají na tom, že zůstanou opatrní, dokud nebudou moci přesně analyzovat její přiblížení k Zemi.
Podle NASA k tomu dojde, až se kometa přiblíží na vzdálenost 1,8 astronomické jednotky (270 milionů kilometrů) od naší planety. K této události by mělo dojít v prosinci 2025 a navzdory znepokojivým teoriím nebude pro Zemi představovat hrozbu, protože objekt proletí v bezpečné vzdálenosti.
Úkaz bude jasně pozorovatelný pomocí specializovaného vybavení. Vědci doufají, že až k tomu dojde, přiblížení objektu jim umožní získat více podrobností o jeho vlastnostech.
Důsledky pro vědu
Studium mezihvězdných objektů, jako je 3I/ATLAS, má zásadní význam pro lepší pochopení složení a chování nebeských těles, která mají původ mimo naši sluneční soustavu. Tyto objekty mohou poskytnout cenné informace o vzniku a vývoji jiných planetárních soustav, jakož i o procesech probíhajících v mezihvězdném prostoru.
Analýza těchto těles navíc může vědcům pomoci zdokonalit techniky detekce a pozorování mezihvězdných objektů, což by mohlo v budoucnu usnadnit objevení dalších takových těles. To by zase mohlo rozšířit naše znalosti o vesmíru a našem místě v něm.
3I/ATLAS představuje pro vědu jedinečnou příležitost prozkoumat a lépe pochopit tajemství vesmíru. Jakmile se přiblíží k Zemi, budou astronomové na pozoru, aby tuto příležitost ke studiu co nejlépe využili.