Když se řekne vlna veder, většina z nás si představí rozpálený červenec nebo srpen. Jenže letošní duben má pro jihozápad Evropy připraveno překvapení, které meteorology přimělo znovu otevřít klimatologické tabulky. Bordeaux má v pondělí 6. dubna 2026 dosáhnout až 31 stupňů Celsia – hodnoty, která se v této oblasti běžně objevuje až na přelomu května a června.
Epicentrum leží překvapivě ve Francii
Intuitivně bychom čekali, že nejvyšší teploty naměří španělské stanice. Tentokrát je ale situace jiná. Francouzská meteorologická služba Météo-France pro pondělí předpovídá v jižní polovině země 24 až 28 stupňů, přičemž právě Akvitánie se stane epicentrem celé epizody s lokálními maximy kolem třicítky. Sevilla se k 29 stupňům dostane už o den dříve, Lisabon a Madrid se budou pohybovat kolem 27 stupňů.
Vrchol teplé vlny má podle Météo-France přijít v úterý 7. dubna, kdy hodnoty 20 až 28 stupňů pokryjí velkou část Francie. Teprve v polovině týdne se počasí zlomí a teploty se vrátí blíže k dubnovému průměru.
Česko pocítí jen letmý dotek
Stejná synoptická situace, která žene teplý vzduch nad jihozápad Evropy, se krátce dotkne i střední Evropy. Praha a jižní Morava mají na neděli 5. dubna v předpovědi kolem 23 stupňů, což je na začátek dubna příjemné jarní počasí. Jenže už v pondělí se Praha vrací ke 14 stupňům a Břeclav k 16 stupňům.
Pro srovnání: zatímco Pražané budou v pondělí sahat po bundě, obyvatelé Bordeaux si budou užívat teploty o celých 8 stupňů vyšší. Kdo si v neděli vyjede na kole, zažije příjemné jaro. Kdo čeká léto, bude zklamán – to zůstane daleko na západ od našich hranic.
Proč je dubnová třicítka jiná než červnová
Námitka, že jde jen o pár dní extrémního počasí, je pochopitelná, ale míjí podstatu. Časnost a regionální intenzita dělají z téhle epizody víc než jen meteorologickou kuriozitu. Evropa se podle Evropské agentury pro životní prostředí otepluje přibližně dvakrát rychleji než globální průměr a horko je dnes největším klimatickým zdravotním rizikem na kontinentu.
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v evropském regionu si horko ročně vyžádá více než 175 000 životů. Přitom nejde jen o klasické letní vlny veder – čím dříve v roce přicházejí výrazné teplotní epizody, tím méně jsou na ně připraveni lidé, infrastruktura i příroda. Dubnové 30 stupně v Bordeaux zkrátka nejsou totéž co červnové 30 stupně, a to ani pro lidské tělo, ani pro zemědělství.
Co to znamená pro zbytek jara?
Španělská meteorologická služba AEMET pro celé jaro 2026 předpovídá vysokou pravděpodobnost, že se teploty budou držet v nejteplejším pásmu dlouhodobého průměru. Tahle epizoda tedy nepřichází z čistého nebe, ale jako součást sezony, která se od začátku chová nadprůměrně. Pro jihozápad Evropy to může znamenat dřívější nástup letního režimu se všemi důsledky pro spotřebu vody, energetiku i turistiku.